Lukáš Hejtmánek

Proseminář k akademickým dovednostem je zaměřený na osvojení si základních akademických dovedností práce s odbornou literaturou včetně tvorby vlastního odborného textu a jeho prezentace. Důraz je kladen na vyhledávání akademických zdrojů a posouzení jejich relevance ve vztahu k vybranému odbornému tématu, práci s odbornou literaturou (strategie aktivního a kritického čtení odborného textu, tvorba a užívání citací a parafrází atp.) a strategii tvorby vlastního výstupu s parametry akademického textu (publikační etika, akademické psaní a prezentace). Kurz je určen pro studující programu bakalářského prezenčního i distančního studia. Má podobu e-learningového kurzu, v rámci kterého si studující mohou kdykoli studovat jednotlivá témata prostřednictvím připravených studijních materiálů, prohloubit znalosti a procvičit dovednosti prostřednictvím interaktivních cvičení a ověřit zvládnutí látky prostřednictvím kvízů.

Diplomní seminář I. je určen k přípravě projektu bakalářské práce. V průběhu seminářů budou studující připravovat své projekty bakalářských prací a průběžně konzultovat a diskutovat průběh přípravy pod odborným dohledem vyučujícího. Od studujících se očekává aktivní účast na semináři a průběžná domácí práce spojená s přípravou projektu. Semináře budou rozděleny do následujících oborových paralelek: Filosofie; Historie; Literatura a lingvistika; Psychologie; Sociální a kulturní antropologie; Sociologie; Vizuální kultura a umění.

Kurz nabízí psychologický pohled na vzájemný vztah mezi člověkem a fyzickým prostředím. Zaměřuje se na to, jak prostředí ovlivňuje lidské chování, kognici a emoce, a naopak jak lidé formují a mění své prostředí. Obsahuje přednášky pokrývajících základní teorie oboru, klíčové koncepty jako place attachment a kognitivní mapování, teorie psychologické obnovy, až po praktické aplikace v architektuře a urbánním plánování. Přednášky propojují teoretické koncepty s konkrétními příklady z pražského prostředí. Kurz poskytuje studentům nástroje pro kritické hodnocení designu a přírodního prostředí a pochopení, jak vytvářet prostory podporující lidskou pohodu, produktivitu a zdraví.

Náplní kurzu je přehled jednotlivých technik a metod vědecké psychologie. Cílem kurzu je naučit studenty vytvořit výzkumnou otázku případně testovatelnou hypotézu, zvážit techniky, kterými budou sbírána data a analytické postupy relevantní pro psychologii.

Předmět seznamuje studující s obecnou psychologií, jako základní psychologickou disciplínou a s klíčovými tématy studia obecné psychologie. Předkládá a vysvětluje poznatky obecné psychologie důsledně v souvislosti s výsledky psychologického výzkumu a systematicky vede studující ke kritické diskusi poznatků založených na studiu odborných zdrojů. Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy, principy a teoriemi z oblasti studia psychických procesů. Základní psychické procesy kurz představuje v kontextu moderních poznatků kognitivních neurověd, neuropsychologie a neurofyziologie a připravuje pojmovou základnu pro porozumění dalším tematicky specializovaným povinně volitelným kurzům, se zaměřením na kognitivní procesy či chování.

Psychologie je věda o vnějším a vnitřním světě člověka. Přestože je často spojovaná s klinickou praxí, poznatky z psychologie jsou denně využívány ve všech odvětvích lidské činnosti. Správné pochopení lidského chování a vnitřního světa každého z nás pomáhá nejen terapeutům, ale i pedagogům, spisovatelům či kriminalistům. Znalostí psychologie pak využívají statistici, lékaři, konstruktéři vesmírných lodí či trenéři, kteří chtějí ze svých atletů dostat co nejvíc.

V sérii přednášek vám bude představena psychologie a její místo mezi vědami ve 21 století. Podíváme se, kam se psychologie posunula za 130 let své existence a jakými tématy se dnes zabývá. Společně prozkoumáme biologickou podstatu našeho chování a jak těchto znalostí využívá farmaceutický či potravinářský průmysl, jak funguje podstata vnímání okolního světa a jak ji můžeme ovlivnit optickými klamy. Dále se budeme bavit o tom, jaký efekt má spánek na naše chování, jakým způsobem náš mozek ukládá informace, a jak se učíme mluvit a rozumět od kolébky až po hodiny angličtiny na střední škole. Dále se budeme zabývat vnitřním světem emocí, lidskou osobností, jak se naše povaha liší od ostatních, a jakým způsobem se náš život formuje od narození až do stáří. Posledními tématy bude chování člověka jako člena společnosti, jak se naše chování proměňuje ve větších skupinách, a na závěr se pak podíváme na různá duševní onemocnění, se kterými se lidé potýkají.

Předmět je koncipován jako série semi-popularizačních přednášek doplněných o samostudium povinné literatury. Po studentech je vyžadováno průběžné čtení z přednášky na přednášku.

Předmět představuje vědecké studium osobnosti jedince. Osobnost je představena jednak jako soubor více či méně stálých rysů, které je možné dle určitých pravidel a zákonitostí měřit, specifický důraz je kladen na statistické postupy izolace osobnostních faktorů a v současnosti dominantní kvantitativní modely osobnosti. Představeny jsou ale také pojetí osobnosti v kvalitativním přístupu, které ji považují za jedinečný a nedělitelný celek. A konečně jsou prezentovány související modely individuálních rozdílů, zaměřující se rovněž na variabilitu v kognitivních schopnostech, chování a vztazích k druhým, včetně srovnání s nehumánními druhy. Jednotlivé moderní přístupy k psychologii osobnosti budou diskutovány s ohledem na konceptuální strukturu a příslušné měřící nástroje.

Kurz má za cíl připravit studenty na tu část psychologického výzkumu, která se týká práce s daty – od sběru až ke kvalitní komunikaci výsledků. Budeme probírat, jak si dobře naplánovat sběr dat, jak a kam data ukládat, jak je správně formátovat a předzpracovat. Poté si ukážeme, jak a v čem data analyzovat a jak kvalitně a srozumitelně reportovat výsledky, a to kvantitativním (dotazníky, experimenty) psychologickém výzkumu.

Oproti minulým letem se tento rok sekce nevyučuje kvalitativní analýza!

Kurz je primárně určen pro studenty píšící bakalářskou práci v psychologii. Je však také určen pro studenty se zájmem o psychologický či behaviorální výzkum v akademické i komerční sféře, a pro studenty stojící o úvod do datové analýzy v oblasti psychologie. Kurz probíhá blokovou formou a je zaměřen prakticky - během přednášek je po studentech vyžadována práce s dodanými daty. Atestace se sestává z aktivní účasti na přednáškách, průběžného plnění úkolů a vypracování závěrečného projektu kvantitativní sekce – analýza a report rozhovoru či analýza a report experimentálních dat v rozsahu 3-5ti normostran.

Cílem kurzu je jednak studentům představit několik konkrétních experimentálních přístrojů a softwarových aplikací vhodných pro sběr nebo analýzu dat v experimentálně psychologickém výzkumu. Přístroje a aplikace jsou vybírány s ohledem na to, aby je studenti mohli častěji využít pro své vlastní bádání. Jednotlivé přístroje a software mají využití v různých typech kvantitativního výzkumu, od dotazníkových šetření, přes různé formy experimentálního testování až po standardizované pozorování a měření zaznamenaných video a audio nahrávek. Součástí kurzu je samostatné praktické použití software pro výzkumné účely dle zadání a rovněž návštěva spolupracujících pracovišť (např. NUDZ, AV ČR).

KURZ JE URČEN VÝHRADNĚ PRO STUDNETY/KY PRVNÍHO ROČNÍKU.

Kurz bude probíhat prostřednictvím týdenních prezentací členů katedry psychologie a věd o životě o jejich výzkumných projektech, a bude pokrývat širokou škálu psychologických témat, od kognitivní, vývojové, evoluční, sociální po psychologii sexuální či psychologii stáří. Součástí kurzu bude povinná četba v češtině i angličtině. Studenti se v rámci přednášek i v povinné četbě seznámí s výzkumným procesem, základy experimentálního designu a analýzy dat. Kurz bude zakončen písemným testem.

Absolvování kurzu a dobré výsledky v závěrečném testu budou zohledňovány při výběru studentů nad limit do předmětu Úvod do psychologie.

Předmět přehlednou a strukturovanou formou představuje vybrané významné analytické postupy v rámci kvalitativní výzkumné metodologie, ale i v rámci analýz dat z přístrojové techniky (VR, oční kamera, zobrazovací techniky), mezikulturních a tzv. BIG DATA souborů či analýzy dat z digitálního prostředí (OSINT). Zdůrazňuje a ukazuje souvislost a provázanost metodologie a specifických analytických postupů, předmět je otevřen zahrnutí nových analytických postupů v psychologii. Zejména v rámci tohoto cvičení mají studující příležitost vyzkoušet a prověřit analytické postupy, jejichž metodologii a tvorbu dat znají primárně teoreticky.

Popis metod: kvalitativní analýzy: RTA, NA, DA a ZT, IPA, analýzy dat z přístrojové techniky: VR, OK, MR, polygrafy, software na analýzu dat - nVivo, Interact, FACS, Biopac, Big Data, big data v mezikulturním výzkumu

Psychologie je věda o vnějším a vnitřním světě člověka. Přestože je často spojovaná s klinickou praxí, poznatky z psychologie jsou denně využívány ve všech odvětvích lidské činnosti. Správné pochopení lidského chování a vnitřního světa každého z nás pomáhá nejen terapeutům, ale i pedagogům, spisovatelům či kriminalistům. Znalostí psychologie pak využívají statistici, lékaři, konstruktéři vesmírných lodí či trenéři, kteří chtějí ze svých atletů dostat co nejvíc. V sérii přednášek vám bude představena psychologie a její místo mezi vědami ve 21 století. Podíváme se, kam se psychologie posunula za 130 let své existence a jakými tématy se dnes zabývá. Společně prozkoumáme biologickou podstatu našeho chování a jak těchto znalostí využívá farmaceutický či potravinářský průmysl, jak funguje podstata vnímání okolního světa a jak ji můžeme ovlivnit optickými klamy. Dále se budeme bavit o tom, jaký efekt má spánek na naše chování, jakým způsobem náš mozek ukládá informace, a jak se učíme mluvit a rozumět od kolébky až po hodiny angličtiny na střední škole. Dále se budeme zabývat vnitřním světem emocí, lidskou osobností, jak se naše povaha liší od ostatních, a jakým způsobem se náš život formuje od narození až do stáří. Posledními tématy bude chování člověka jako člena společnosti, jak se naše chování proměňuje ve větších skupinách, a na závěr se pak podíváme na různá duševní onemocnění, se kterými se lidé potýkají. Předmět je koncipován jako série semi-popularizačních přednášek doplněných o samostudium povinné literatury. Po studentech je vyžadováno průběžné čtení z přednášky na přednášku.

KURZ NENÍ URČEN PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU!

V rámci tohoto semináře budou mít zájemci možnost nahlédnout pod pokličku psychologických výzkumů z různých oblastí (vývojová psychologie, evoluční psychologie, sociální kognice, neverbální chování, aj.) a na nich postavených teorií. Nebude probíhat formou teoretických či metodologických přednášek (předchozí orientace v psychologických teoriích a znalost metodologie psychologických výzkumů je tudíž vítána). Důraz je v tomto semináři kladen na vyučujícím provázené čtení, studium a kritické zhodnocení odborných článků/textů a na realizaci diskuse s cílem podpořit samostatnost studenta v aplikaci studovaných aspektů realizace výzkumu pro potřeby vlastního bakalářského výzkumu. Každý tematický blok semináře je hodnocen zvlášť. Celkové hodnocení práce studenta v semináři je váženou výslednicí práce v průběhu celého seminárního cyklu. Tento seminář je určen studentům se zájmem o psychologický výzkum. Velmi dobře navazuje na přednáškové cykly věnované metodologii výzkumu ve společenských vědách a přednáškám k základním oblastem studia v psychologii.

Kurz je souborem tematicky zaměřených přednášek věnujících se problematice kognitivních schopností živočichů. Především se jedná o témata úzce se vztahující k lidské kognici, tedy homologické nebo analogické kognitivní schopnosti k lidským. Konkrétně se zde zabýváme komunikačními schopnostmi, konceptuálním chováním, numerickými schopnostmi či pamětí. Specifickou kapitolou je sociální kognice, teorie mysli a sebeuvědomění. Vedle teoretických poznatků jsou studenti seznámeni také s metodickým zázemím studia těchto kognitivních schopností zvířat.

Cílem předmětu je seznámit studující se základními metodologickými koncepty a postupy v sociálních vědách (zejm. sociologie, sociokulturní antropologie a psychologie). Na konkrétních příkladech z výzkumů se seznámí s vybranými metodami sběru dat a výběru vzorku, přístupem k analýze dat a s etickými aspekty, a to jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu. Po absolvování předmětu by studující měli znát pojmy standardizace, validita a reliabilita, výzkumný vzorek, reprezentativita a zobecnění, a to v širokém kontextu kvalitativního a kvantitativního přístupu. Získají metodologický vhled, který jim pomůže rozumět datům a závěrům prezentovaným ve veřejném prostoru a kriticky je posuzovat. Předmět vstupuje do státní závěrečné zkoušky ze společenských věd a je nezbytným úvodem pro ty studující, kteří plánují psát bakalářskou práci založenou na empirickém výzkumu.

Předmět představuje a vysvětluje teoretické metodologické i statistické koncepty pro porozumění měření v psychologii. Předmět je strukturován do tří tematických oddílů a velmi výrazně staví na individuální zkušenosti studenta v aplikaci základních psychometrických postupů. První oddíl charakterizuje psychometriku jako pomocnou psychologickou disciplínu a zasazuje ji do historického rámce vývoje psychologického myšlení, resp. Vývoje měření v psychologii. Akcentuje podstatné i diskutabilní momenty a to prostřednictvím konkrétních příkladů z historie psychologického výzkumu. Druhý oddíl se věnuje obecným principům měření v psychologii, problémům měření v psychologii a psychodiagnostickým metodám. Výklad k psychodiagnostickým metodám je provázen vhodnými příklady z poradenské i klinické praxe v českém prostředí. Třetí, časově nejvýrazněji naplněný, oddíl se zaměřuje na objasnění a praktickou aplikaci postupů pro tvorbu psychodiagnostických psychometrických nástrojů. Vysvětluje způsoby posuzování reliability a validity v psychometrických nástrojích, objasňuje způsoby zacházení s normalitou a normami v psychodiagnostice. Přednáškový cyklus je provázen cvičením, které rozvíjí především dovednosti aplikace teoretických poznatků psychometriky pro potřeby vlastního výzkumného projektu. Hodnocení práce studenta v kurzu se odvíjí od posouzení teoretických znalostí psychometriky a od kvality zpracování skupinového projektu k vytvoření a prověření psychometrického testu , na jehož realizaci se každý student v kurzu podílí.