Juraj Jonáš

Psychologie osobnosti je jeden z profilových kurzů psychologie. Přednáškový cyklus nabízí studentům základní orientaci v poznatcích psychologie osobnosti. Soustředí se na aktuálně používané modely osobnosti (jak ve výzkumu, tak v mimoakademické aplikaci) založené na výzkumu. Během semestru se studenti obeznámí se základy pojetí osobnosti v psychologii (s přihlédnutím k příbuzným oborům, jako jsou filosofie a antropologie), metody jejího zkoumání, základními modely, mechanismy fungování osobnosti, faktory ovlivňující toto fungování a také poruchy osobností. Cílem kurzu je poskytnout studentům základní aktuální přehled v oboru a jeho aplikace.

Bude 21. století stoletím umělé inteligence? Kde všude může tato technologie proniknout? Máme se AI bát nebo ji přijmout do svého života? A může tato technologie nabýt i vlastní vědomí? Cílem kurzu je osvětlit, co umělá inteligence je, jak se vyvíjí a jaký dopad může mít v různých sférách. Kurz se tak dotkne témat, jako je vliv AI na školství, zdravotnictví, duševní zdraví, nebo i demokracii jako takovou. V neposlední řadě se zaměříme také na predikce její budoucnosti. K tomu budou použity současné i klasické teorie psychologických mechanismů, na kterých je AI postavená. Studující budou mít příležitost získat poznatky týkající se umělé inteligence ve společenskovědní a humanitní oblasti a získají i prostor diskutovat její využití ve svém běžném životě. Součástí kurzu budou mimo jiné přednášky od odborníků, kteří se danou problematikou zabývají.

Náplní kurzu je přehled jednotlivých technik a metod vědecké psychologie. Cílem kurzu je naučit studenty vytvořit výzkumnou otázku případně testovatelnou hypotézu, zvážit techniky, kterými budou sbírána data a analytické postupy relevantní pro psychologii.

Hlavním cílem předmětu je ukázat, jak uplatnění zobrazovacích a elektrofyziologických technik přispívá k poznání vybraných psychických procesů a chování. Důraz je kladen na osvětlení toho, jak jsou dané funkce anatomicky a fyziologicky reprezentovány v určitých oblastech mozku a neuronálních sítích a jak jsou nově získané poznatky slučitelné s předchozími behaviorálními studiemi. Tomu předchází nástin předmětu zkoumání, výzkumných přístupů a metod neuropsychologie a psychofyziologie, nezbytná základní průprava v neuroanatomii a neurofyziologii a poučení o vývoji nervové soustavy v interakci genů a prostředí, plasticitě mozku a funkční mozkové asymetrii.

Psychologie je věda o vnějším a vnitřním světě člověka. Přestože je často spojovaná s klinickou praxí, poznatky z psychologie jsou denně využívány ve všech odvětvích lidské činnosti. Správné pochopení lidského chování a vnitřního světa každého z nás pomáhá nejen terapeutům, ale i pedagogům, spisovatelům či kriminalistům. Znalostí psychologie pak využívají statistici, lékaři, konstruktéři vesmírných lodí či trenéři, kteří chtějí ze svých atletů dostat co nejvíc.

V sérii přednášek vám bude představena psychologie a její místo mezi vědami ve 21 století. Podíváme se, kam se psychologie posunula za 130 let své existence a jakými tématy se dnes zabývá. Společně prozkoumáme biologickou podstatu našeho chování a jak těchto znalostí využívá farmaceutický či potravinářský průmysl, jak funguje podstata vnímání okolního světa a jak ji můžeme ovlivnit optickými klamy. Dále se budeme bavit o tom, jaký efekt má spánek na naše chování, jakým způsobem náš mozek ukládá informace, a jak se učíme mluvit a rozumět od kolébky až po hodiny angličtiny na střední škole. Dále se budeme zabývat vnitřním světem emocí, lidskou osobností, jak se naše povaha liší od ostatních, a jakým způsobem se náš život formuje od narození až do stáří. Posledními tématy bude chování člověka jako člena společnosti, jak se naše chování proměňuje ve větších skupinách, a na závěr se pak podíváme na různá duševní onemocnění, se kterými se lidé potýkají.

Předmět je koncipován jako série semi-popularizačních přednášek doplněných o samostudium povinné literatury. Po studentech je vyžadováno průběžné čtení z přednášky na přednášku.

Předmět představuje vědecké studium osobnosti jedince. Osobnost je představena jednak jako soubor více či méně stálých rysů, které je možné dle určitých pravidel a zákonitostí měřit, specifický důraz je kladen na statistické postupy izolace osobnostních faktorů a v současnosti dominantní kvantitativní modely osobnosti. Představeny jsou ale také pojetí osobnosti v kvalitativním přístupu, které ji považují za jedinečný a nedělitelný celek. A konečně jsou prezentovány související modely individuálních rozdílů, zaměřující se rovněž na variabilitu v kognitivních schopnostech, chování a vztazích k druhým, včetně srovnání s nehumánními druhy. Jednotlivé moderní přístupy k psychologii osobnosti budou diskutovány s ohledem na konceptuální strukturu a příslušné měřící nástroje.

Etické otázky realizace psychologického výzkumu tvoří nedílnou součást kompetenčního portfolia výzkumníka v psychologii. Cílem tohoto předmětu je seznámit studenty se základními etickými otázkami a dilematy v oblasti psychologického výzkumu, představit a osvětlit etické kodexy, které zavazují psychologa výzkumníka, vyučovat základy publikační etiky a představit základní i specifické otázky praxe psychologického výzkumu s respektem k etickým zásadám ve výzkumu. Kurz je členěn do tří tematických segmentů: a) Základní obecné otázky etiky ve výzkumu B) Praktické otázky implementace etických principů ve výzkumu c) Praktické otázky publikační etiky. Samostatnou linii přípravy studenta tvoří realizace seminárního projektu k tématu zpracování rozvahy a zdůvodnění etických aspektů vlastního diplomního výzkumu. výstupem předmětu

Předmět poskytuje základní orientaci v obecné a speciální psychopatologii - orientaci ve duševních stavech, symptomech i konkrétních duševních poruchách, projevech, příčiníách, diagnostike a léčbě. Důraz bude kladden na aktuální otázky psychopatologie a výzkumu s ní spojených.

Předmět přehlednou a strukturovanou formou představuje vybrané významné analytické postupy v rámci kvalitativní výzkumné metodologie, ale i v rámci analýz dat z přístrojové techniky (VR, oční kamera, zobrazovací techniky), mezikulturních a tzv. BIG DATA souborů či analýzy dat z digitálního prostředí (OSINT). Zdůrazňuje a ukazuje souvislost a provázanost metodologie a specifických analytických postupů, předmět je otevřen zahrnutí nových analytických postupů v psychologii. Zejména v rámci tohoto cvičení mají studující příležitost vyzkoušet a prověřit analytické postupy, jejichž metodologii a tvorbu dat znají primárně teoreticky.

Popis metod: kvalitativní analýzy: RTA, NA, DA a ZT, IPA, analýzy dat z přístrojové techniky: VR, OK, MR, polygrafy, software na analýzu dat - nVivo, Interact, FACS, Biopac, Big Data, big data v mezikulturním výzkumu

Psychologie osobnosti je jeden z profilových kurzů psychologie. Přednáškový cyklus nabízí studentům základní orientaci v poznatcích psychologie osobnosti. Soustředí se na aktuálně používané modely osobnosti (jak ve výzkumu, tak v mimoakademické aplikaci) založené na výzkumu. Během semestru se studenti obeznámí se základy pojetí osobnosti v psychologii (s přihlédnutím k příbuzným oborům, jako jsou filosofie a antropologie), metody jejího zkoumání, základními modely, mechanismy fungování osobnosti, faktory ovlivňující toto fungování a také poruchy osobností. Cílem kurzu je poskytnout studentům základní aktuální přehled v oboru a jeho aplikace.

Psychologie je věda o vnějším a vnitřním světě člověka. Přestože je často spojovaná s klinickou praxí, poznatky z psychologie jsou denně využívány ve všech odvětvích lidské činnosti. Správné pochopení lidského chování a vnitřního světa každého z nás pomáhá nejen terapeutům, ale i pedagogům, spisovatelům či kriminalistům. Znalostí psychologie pak využívají statistici, lékaři, konstruktéři vesmírných lodí či trenéři, kteří chtějí ze svých atletů dostat co nejvíc. V sérii přednášek vám bude představena psychologie a její místo mezi vědami ve 21 století. Podíváme se, kam se psychologie posunula za 130 let své existence a jakými tématy se dnes zabývá. Společně prozkoumáme biologickou podstatu našeho chování a jak těchto znalostí využívá farmaceutický či potravinářský průmysl, jak funguje podstata vnímání okolního světa a jak ji můžeme ovlivnit optickými klamy. Dále se budeme bavit o tom, jaký efekt má spánek na naše chování, jakým způsobem náš mozek ukládá informace, a jak se učíme mluvit a rozumět od kolébky až po hodiny angličtiny na střední škole. Dále se budeme zabývat vnitřním světem emocí, lidskou osobností, jak se naše povaha liší od ostatních, a jakým způsobem se náš život formuje od narození až do stáří. Posledními tématy bude chování člověka jako člena společnosti, jak se naše chování proměňuje ve větších skupinách, a na závěr se pak podíváme na různá duševní onemocnění, se kterými se lidé potýkají. Předmět je koncipován jako série semi-popularizačních přednášek doplněných o samostudium povinné literatury. Po studentech je vyžadováno průběžné čtení z přednášky na přednášku.

KURZ NENÍ URČEN PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU!

Proseminář k akademickým dovednostem je zaměřený na osvojení si základních akademických dovedností práce s odbornou literaturou včetně tvorby vlastního odborného textu a jeho prezentace. Důraz je kladen na vyhledávání akademických zdrojů a posouzení jejich relevance ve vztahu k vybranému odbornému tématu, práci s odbornou literaturou (strategie aktivního a kritického čtení odborného textu, tvorba a užívání citací a parafrází atp.) a strategii tvorby vlastního výstupu s parametry akademického textu (publikační etika, akademické psaní a prezentace). Kurz je určen pro studující programu bakalářského prezenčního i distančního studia. Má podobu e-learningového kurzu, v rámci kterého si studující mohou kdykoli studovat jednotlivá témata prostřednictvím připravených studijních materiálů, prohloubit znalosti a procvičit dovednosti prostřednictvím interaktivních cvičení a ověřit zvládnutí látky prostřednictvím kvízů.

Druhá část uvedení do studia společenských věd navazuje na první semestr věnovaný klíčovým otázkám filosofie společenských věd. Tento semestr přednáškového cyklu je věnován základním teoretickým přístupům, které utvářejí oborovou a paradigmatickou různorodost společenskovědních disciplín. Studenti by se v kurzu měli na základní úrovni obeznámit s různými východisky, které jsou ve společenských vědách využívány pro přístup k předmětu studia.