Volná témata závěrečných prací

Zážitek „nekonečného prostoru“ může u některých jedinců vyvolávat úzkost, dezorientaci či pocity derealizace, přestože většina dosavadního výzkumu VR se zaměřuje hlavně na pozitivní aspekty tzv. overview effectu (tzv. awe, pocit propojení se Zemí). Systematické zkoumání nepříjemných prožitků a možné adaptace při opakované expozici zatím chybí. Tato bakalářská práce se zaměří na to, zda opakovaný kontakt s rozsáhlým virtuálním prostorem mění subjektivní i fyziologickou reakci na extrémní prostorovou vzdálenost. Součástí práce bude rešerše literatury a výběr vhodného VR prostředí (např. simulace pohledu na Zemi z oběžné dráhy nebo volného pobytu v kosmu). Výsledky mohou přispět k porozumění psychologickým mechanismům zvládání pocitu „nekonečného prostoru“ a poskytnout podklady pro tréninkové moduly pro astronauty či pro intervence u osob citlivých na pocity odpojení a prostorové prázdnoty.

Bakalářská práce se zaměří na zkoumání, jak aktuální afektivní stav ovlivňuje hodnocení vizuálních podnětů v podobě uměleckých portrétů a jejich fotografických ekvivalentů. Teoretická část představí efekt kongruence (mood congruency efect), negativity/positivity bias, a roli estetické dimenze na tyto psychologické mechanismy.

Dehydroepiandrosterone (DHEA) and cortisol are steroids hormones that may be involved in the development of children's social perception and behavior. For example, as children approach adolescence, increases DHEA are associated with a shift towards social hierarchies, while increased cortisol reactivity is associated with greater sensitivity to social evaluation. Dr. Lindová's lab has conducted a study examining social behavior in Czech school children and measured DHEA and cortisol in saliva while children performed interactive activities in their classrooms. The student will examine how levels of these hormones relate to social network parameters, interactions with same vs. opposite sex peers, and friendship nominations. The student will focus on conducting a thorough and comprehensive literature review and analyzing data. This includes familiarizes themselves with some basic topics in psychoneurendocrinology, as well as social developmental psychology.

Sexual offense-supportive cognitions are beliefs that justify, excuse or minimize sexual offending. These cognitions increase the risk of sexual offending. These cognitions may develop after a person offends to reduce guilt, which can then increase the risk of subsequent offending. Since individuals also experience guilt if they have paraphilic interests (e.g., pedohebephilia), this project will examine whether offence-supportive are also present in people with sexual interests in minors or violence who have not offended.

Práce se bude zabývat problematikou pregramotnostních dovedností dětí s češtinou jako druhým jazykem. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled současného stavu poznání v této oblasti, identifikovat hlavní výzvy spojené s hodnocením a podporou pregramotnosti u dětí s češtinou jako druhým jazykem a vyzdvihnout praktické implikace pro pedagogickou praxi.

Diplomová práce je koncipována jako navazující na dříve provedený výzkum vedoucí práce - Gramotnost_03_2017.indd . Cílem projektu je prozkoumat kognitivní, jazykové ale i sociální a rodinné souvislosti předčasného čtenářství. Práce je zamýšlena jako empirická studie s důrazem na kvantifikující explorativní postupy.

Práce se soustředí na problematiku postdiagnostické podpory, jejího významu a náplně. Mgr. Postdiagnostická podpora pacientů s demencí – situace v České republice i zahraničí. Postdiagnostická podpora (PDP) je považována za důležité východisko péče o pacienty s demencí. V současné době se jí proto mezinárodně věnuje značná pozornost a množí se důkazy o její účelnosti a účinnosti. Praxe u nás těmto skutečnostem zatím neodpovídá. Cílem práce bude na základě dostupné literatury vymezit tento pojem, formulovat definici postdiagnostické podpory relevantní situaci v České republice a poskytnout přehled o PDP v zahraničí.  Vytvořit východiska pro empirické šetření, a to jak z pohledu obsahového tak metodologického.  Formulovat vědecké otázky. Uskutečnit vlastní výzkum (předpokládáme kvalitativní výzkumnou strategii) a výsledky analyzovat a  a adekvátně prezentovat výsledky a diskutovat je ve světle současných poznatků. Výstupem by mělo být také  doporučení pro praxi – jak zajistit PDP pro pacienty s demencí. 

Znechucení je silná emoce používaná na sociálních sítích. jaké variace a typy znechucení lze na sítích identifikovat? Jak je to s morálním znechucením? Cílem práce bude analyzovat projevy znechucení na sítích jak v textové tak obrazové podobě. Jako soft variantu pro slabé žaludky lze zachytit i emoci pohrdání.

Ženy v extrémním prostředí Antarktidy čelí specifickým výzvám. Terénní výzkumná práce a specifika Antarktidy s sebou přináší nejedno hygienické, zdravotní a kulturní specifikum. Cílem práce bude postihnout tato specifika týkající se hygieny a zdraví žen v extrémním prostředí Antarktidy. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pobyt v extrémním prostředí přináší značné výzvy a nároky na jedince. Málo sledovanou kapitolou je však návrat do každodennosti po např. tříměsíční expedici na Antarktidu. Práce se bude zabývat analýzou návratu polárníků. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Empirický projekt bude mít za cíl zmapovat souvislost znalosti sexuální orientace konkrétní osoby na diskriminační záměry vůči této osobě a její osobnostní hodnocení. Jedna z možností designu studie je vinětový experiment - účastníkům studie bude předložena stručná charakteristika (nebo například CV) fiktivní osoby, přičemž text bude obsahovat informaci o její sexuální orientaci (heterosexuální či neheterosexuální). Následně bude mít participant za úkol na řadě škál ohodnotit positivní a negativní vlastnosti daného člověka, jak s velkou pravděpodobností by se s danou osobou chtěl přátelit atp.

Pokud máte nápad na vlastní téma, kterému byste se chtěli věnovat, neváhejte se na mě obrátit - určitě dokážeme téma BP přizpůsobit k oboustranné spokojenosti. Téma se musí týkat sexuální orientace, přičemž je možné se zaměřit na rozdíly v osobnostních charakteristikách, se sexualitou spojené stereotypy/předsudky, "gaydar" (tj. schopnost odhadnout sexuální orientace druhého člověka např. z jeho chování či vzhledu) a řadu dalších fenoménů.

Cílem studie je zjistit, zda fyzická atraktivita dívek a žen ovlivňuje, jakým dojmem ženy působí při různé míře expresivního chování. Budou vysoce expresivní dívky a ženy hodnoceny pozitivněji než méně expresivní ženy bez ohledu na úroveň atraktivity, nebo pouze v kombinaci s atraktivním vzhledem? Design umožňuje položit si řadu dalších zajímavých otázek. Jde o experimentální avatarovou studii, do které student vstoupí ve fázi přípravy či modifikace stimulů (avatarů) a úpravy experimentálního prostředí (online hodnocení videí). Cílem je hodnotitelům prezentovat avatarky odlišného stáří (dívka, adolescentka, žena), expresivity a atraktivity.

Cílem studie je zjistit, zda fyzická atraktivita dívek a žen ovlivňuje, jakým dojmem ženy působí při různé míře expresivního chování. Budou vysoce expresivní dívky a ženy hodnoceny pozitivněji než méně expresivní ženy bez ohledu na úroveň atraktivity, nebo pouze v kombinaci s atraktivním vzhledem? Design umožňuje položit si řadu dalších zajímavých otázek. Jde o experimentální avatarovou studii, do které student vstoupí ve fázi přípravy či modifikace stimulů (avatarů) a úpravy experimentálního prostředí (online hodnocení videí). Cílem je hodnotitelům prezentovat avatarky odlišného stáří (dívka, adolescentka, žena), expresivity a atraktivity.

Cílem je zjistit, jak formát komunikace, především online versus živá komunikace, ovlivňuje vytváření prvního dojmu. Prostředí výzkumu je výzkumná skupina napojená na kurz neverbání komunikace. Půjde o analýzu již sebraných a anonymizovaných dat hodnocení studujících napříč bakalářskou a magisterskou variantou kurzu Neverbální komunikace a o účast na podobném sběru dat v přístím roce.

Cílem projektu je zjistit, zda způsob, jakým komunikační partner (zde virtuální agent v aplikaci) komunikuje, ovlivňuje zpětnou komunikaci sledovaného jedince a jeho emoční prožívání. Agent komunikuje ve variantě neutrální nebo negativní. Uživatelé zaznamenávají širokou škálu emocí a volně odpovídají agentovi. Jde o experiment, který využívá prostředí chat botů. Data jsou již sebrána, ale v hrubé podobě, kterou je potřeba okódovat, vyčistit a zanalyzovat.

Půjde o experimentální studii, jejímž cílem bude srovnat preference a realizaci komunikace tváří v tvář, prostřednictvím videohovoru a prostřednictvím textu. Součástí bude zmapování neverbálních prostředků, které lidé v těchto třech formách komunikace využívají. Participanty budou studenti FHS účastnící se některého kurzu z nabídky psychologie.

Cílem je vytvořit kodovací systém (nástroj pro kódování) a manuál k tomuto systému na základě dat z výzkumu partnerské komunikace (partnerských dramat) sebraných v projektu Manipulativní a dominanční strategie v konfliktech partnerských dvojic s normálním osobnostním profilem (GAČR Lindová). Dále tento systém porovnat a propojit s jinými kodovacími systémy dyadické komunikace zavedenými v psychologickém výzkumu.

Souvisí místo kontroly (locus of control) s mentální flexibilitou? Pokud ano, jak? Cílem tohoto projektu bude srovnat tyto domény. Půjde tedy o studii kombinující sebeposouzení (LoC) a výkon v testech (mentální flexibilita). Úskalí tohoto projektu nespočívá v metodologické záludnosti, ale spíše v interpretační rovině. 

Různá struktura osobnosti se projeví na přirozené řeči člověka. Řada předchozích studií již identifikovala z přirozené řeči rysy velké pětky, anebo temné triády. Cílem tohoto projektu je identifikovat z přirozené řeči či písma další, specifické osobnostní charakteristiky mluvčího, jako jsou např. místo kontroly, anebo empatie. 

Hudba i tanec bývají spojovány s pozitivními účinky na psychické prožívání, není však zcela jasné, do jaké míry jsou tyto účinky podmíněny samotným pohybem. Cílem projektu bude porovnat změny ve vybraných psychologických charakteristikách po krátké taneční aktivitě a po pasivním poslechu stejného hudebního materiálu. Studie bude sledovat, zda taneční intervence vede k odlišným změnám afektivního stavu a psychické pohody než samotná hudební expozice. Projekt navazuje na výzkum psychologických účinků pohybu, hudby a jejich kombinace a může přispět k porozumění mechanismům využívaným v tanečních a pohybových intervencích.

Umělecká tvorba bývá spojována s řadou pozitivních psychologických efektů, není však zcela jasné, jakou roli v tomto procesu hraje následná reflexe vzniklé zkušenosti. Cílem projektu bude zkoumat, zda systematické zachycení a zpracování estetického prožitku ovlivňuje změny ve vybraných psychologických charakteristikách po umělecké aktivitě. Účastníci absolvují krátkou uměleckou intervenci založenou na vlastní tvůrčí/percepční volbě a následně budou zařazeni do podmínky s reflexí nebo bez reflexe. Studie propojuje psychologii umění, narativní psychologii a výzkum mechanismů estetické zkušenosti.

Interoceptivní uvědomění představuje schopnost vnímat a interpretovat signály vlastního těla. V posledních letech se ukazuje, že tato schopnost souvisí s psychickou pohodou i regulací emocí. Cílem práce bude zkoumat vztahy mezi tělesným uvědoměním, používanými strategiemi regulace emocí a subjektivně vnímaným well-beingem. Studie může přispět k lepšímu porozumění mechanismům propojujícím tělesné a psychické procesy.

Současné výzkumy ukazují, že není důležité pouze zda máme schopnost empatie, ale také vůči komu. Větší množství oxytocinu způsobuje nejenom to, že lidé jsou empatičtější vůči své vlastní skupině, ale také to, že jsme méně empatičtí vůči členům out-group. Cílem tohoto projektu je podívat se na empatii z druhé strany. Jsou empatie schopní i lidé, kteří mají vysoké skóre v sociální dominanci, či agresivitě? 

V posledních letech se rozšířil počet studií, které sledují vliv tance na snížení stresové zátěže a zvýšení duševní pohody a emoční regulace. Tyto poznatky se pak uplatňují v terapiích založených na tanci. Cílem této práce je zjistit, zda pohyb spojen s estetickou zkušeností (tanec) má lepší dopad na stanovené psychologické charakteristiky (stres, duševní pohoda, emoční regulace, …) než pohyb bez estetického prožitku (aerobní cvičení). 

Víra v konspirační teorie představuje významný společenský fenomén související s důvěrou v informace a institucemi. Jedním z možných psychologických vysvětlení je individuální potřeba dosahovat rychlých a jednoznačných závěrů. Cílem práce bude ověřit vztah mezi potřebou kognitivního uzavření a tendencí přijímat konspirační vysvětlení. Projekt může přispět k lepšímu pochopení individuálních faktorů spojených s náchylností ke konspiračnímu myšlení.

Souvisí tíhnutí lidí k některým žánrům či stylům s jejích osobnostními či kognitivními (mentální flexibilita) charakteristikami? Tato práce se zaměří na to, s jakými osobnostními charakteristikami souvisí to, jakou tvorbu preferujeme. Zda půjde o design experimentální, či dotazníkový, závisí na domluvě s uchazeči o toto téma.

Podle teorie menšinového stresu jsou jedinci s minoritní sexuální orientací a identitou více ohroženi sociální diskriminací a stigmatizací a s nimi spojenými negativními následky. V průměru také vykazují vyšší míru tzv. genderové nonkonformity (atypičnosti) v dětství i dospělosti. Projekt prozkoumá souvislost mezi sexuální orientací, well-beingem, menšinovým stresem a subjektivně vnímanou a pozorovanou genderovou nonkonformitou v dětství a dospělosti. Pomůže odhalit, zda má na prožívání menšinového stresu větší vliv sexuální orientace jako taková, nebo spíše míra genderové nonkonformity nezávisle na sexuální orientaci. Jedná se o jednu ze tří výzkumných částí grantového projektu GAČR. Tato část studie částečně replikuje výzkum Riegera et al. (2008).

Jedná se o sekundární analýzu dat z projektu Czechsex. Bude zkoumána možná prevalence asexuality a následně budou na konzultaci vybrán další výzkumný okruh (např. data týkající se partnerských vztahů, postojů ve společnosti apod.) Sebraná data jsou reprezentativní pro Českou republiku (jednalo se o kvótní výběr) a byla sesbírána výzkumným týmem v roce 2024. V rámci práce bude tedy pracováno jen z částí vybraných dotazníkových dat.

Jedná se o sekundární analýzu dat z projektu Czechsex. Bude zkoumána možná prevalence asexuality a následně budou na konzultaci vybrán další výzkumný okruh (např. data týkající se partnerských vztahů, postojů ve společnosti apod.) Sebraná data jsou reprezentativní pro Českou republiku (jednalo se o kvótní výběr) a byla sesbírána výzkumným týmem v roce 2024. V rámci práce bude tedy pracováno jen z částí vybraných dotazníkových dat.

Práce se zaměřuje na hodnocení dlouhodobých účinků pravidelné expozice digitálním lesním prostředím v CANOPy facility na psychologické well-being a kognitivní výkon studentů prvního ročníku České zemědělské univerzity. Studie sleduje X participantů po dobu celého akademického roku (leden 2025 - prosince 2026) s pravidelným měřením před a po každé návštěvě pomocí dotazníků. Výzkum zahrnuje srovnání účinnosti různých digitálních technologií a stimulů a sleduje sezónní variace v restorativním potenciálu. Metodologie kombinuje kvantitativní přístup s kontinuálním monitorováním environmentálních podmínek a designem experimentálních stimulů optimalizovaných pro různá roční období.

Diplomová práce se zaměřuje na validaci české verze dotazníku SBSOD pro měření subjektivního vnímání prostorové orientace. Práce kombinuje data z existujících studií používajících SBSOD, ověřuje kvalitu českého překladu a realizuje rozsáhlou validační studii doplněnou terénním experimentem. Výsledkem je kulturně adaptovaný nástroj pro český kontext s ověřenými psychometrickými vlastnostmi. Důvody realizace práce:

• Absence validovaného nástroje pro měření sense of direction v českém prostředí
• Potřeba ověření kulturní přenositelnosti původní škály
• Rozšíření možností výzkumu prostorové kognice v ČR
• Vytvoření standardizovaného nástroje pro klinické a výzkumné účely

Tato diplomová práce je zasazena do rámce projektu SYLVAWELL, jehož cílem je interdisciplinárně zkoumat vztah mezi strukturou lesního prostředí a lidským well-being. Studie se zaměřuje na identifikaci skrytých kategorií a hodnotících klasifikací vnímání lesních prostředí, které nejsou zachytitelné pouze ekologickými nebo ekonomickými parametry, ale vycházejí z kognitivních schémat jednotlivců. Hlavním cílem studie je zjistit, jaké latentní dimenze lidé používají při kategorizaci a srovnávání různých typů lesů, a jak tyto vnitřní klasifikace ovlivňují estetické preference a ochotu navštěvovat konkrétní prostředí. Metodologicky je jádrem studie tzv. triplet 2-alternative forced-choice (2-AFC) paradigma, ve kterém jsou účastníkům prezentovány trojice fotografií lesů: jedna referenční a dvě testovací. Úkolem je vybrat tu testovací fotografii, která je referenční nejpodobnější, bez dalších instrukcí. Tento přístup umožňuje odhalit, podle jakých (často nevědomých) znaků lidé prostředí kategorizují – například podle hustoty, přirozenosti, množství mrtvého dřeva, světelných podmínek či dalších vizuálních a strukturálních vlastností. Výběr fotografií je systematický, zahrnuje různé typy lesů (např. prales, těžený, městský) a je podložen expertním označením ekologických parametrů. Výsledná data jsou analyzována pomocí tzv. sparse positive embeddings, které mapují odpovědi účastníků do axiomatického prostoru a odhalují hlavní percepční osy (například hustota, přirozenost, tajemnost). Studie navazuje na soudobou literaturu o percepci přírodních materiálů a prostředí, která ukazuje, že lidé při hodnocení a kategorizaci přírodních scén využívají omezený počet klíčových dimenzí, jež lze objektivně popsat a interpretovat. Inspirací je například práce Schmidt et al. (2025), která obdobnou metodologií odhalila 36 jádrových dimenzí vnímání materiálů, přičemž pro konkrétní rozhodnutí často stačí jen několik z nich. V kontextu lesních prostředí navazuje studie na poznatky o kulturní a individuální podmíněnosti environmentálních preferencí (Balling & Falk, 1982; Edwards et al., 2012), stejně jako na výzkumy ukazující, že preference nejsou vždy v souladu s ekologickými nebo ekonomickými klasifikacemi lesů, ale jsou ovlivněny osobní zkušeností, kulturním zázemím a vizuálními vjemy. Výsledky této práce přispějí k hlubšímu pochopení toho, jak lidé implicitně kategorizují lesní prostředí a které vlastnosti jsou pro ně rozhodující při výběru a hodnocení lesa z hlediska relaxace a estetického zážitku. Tyto poznatky mohou být následně využity při tvorbě doporučení pro lesnický management zaměřený na podporu well-being veřejnosti a při návrhu terapeutických či rekreačních lesních prostor.

The project focuses on delayed help-seeking behavior and the psychological factors associated with ignoring physical symptoms or postponing medical care. Although early detection and timely healthcare utilization are important for both physical and mental health outcomes, many individuals delay visiting healthcare professionals even when experiencing potentially concerning symptoms. This phenomenon may be influenced not only by practical barriers, but also by psychological processes such as fear, avoidance, stress, symptom interpretation, or previous negative experiences with healthcare providers.

The proposed project focuses on psychological susseptibility to health misinformation in the digital era. The fast spread of health-related content through social media, online forums, and AI-based tools has made it increasingly hard for individuals to distinguish scientifically accurate information from misleading or factualy false claims. The aim of this project is to examine which psychological and social factors are associated with increased belief in health myths and misinformation. Specifically, the study may investigate the role of analytical thinking, anxiety, digital literacy, educational background, trust in institutions, health literacy, or attitudes toward science and medicine.

Práce se zaměří na srovnání 3 způsobů ovládání VR aplikace "OCDhouse". Aplikace je dostupná v Centru výzkumu VR na NUDZ. Bude se srovnávat ovládání aplikace pomocí haptických VR rukavic "MANUS Prime 3 Haptic XR", pomocí běžných VR ovladačů, a pomocí snímání rukou bez ovladačů. Participanti budou ve všech 3 podmínkách provádět sérii interakcí s virtuálním prostředím (např. uchopení, přesun, otevření nebo manipulaci s objekty). Cílem práce nebude hodnotit klinickou účinnost aplikace, ale popsat, který způsob interakce je pro uživatele subjektivně nejpoužitelnější, nejpřirozenější a nejméně zatěžující.

Práce se zaměří na pilotní porovnání 2 dotazníkových nástrojů pro hodnocení nevolnosti a diskomfortu ve virtuální realitě. Bude se porovnávat starší Simulator Sickness Questionnaire (SSQ) a novější Cybersickness in Virtual Reality Questionnaire (CSQ-VR). Participanti absolvují krátkou VR expozici a před ní i po ní vyplní vybrané dotazníky zaměřené na symptomy cybersickness. Cílem práce nebude provést plnou psychometrickou validizaci české verze CSQ-VR, ale posoudit, zda je CSQ-VR v lokálním výzkumném kontextu srozumitelný, prakticky použitelný a zda poskytuje obdobné nebo citlivější informace než SSQ. Práce může přispět k rozhodování, zda v budoucích studiích postupně nahrazovat SSQ novějším nástrojem.

Virtuální realita (VR) se v posledních letech stále častěji používá nejen jako intervenční nástroj, ale také jako prostředek psychodiagnostiky – v oblasti psychiatrických symptomů (paranoia, sociální úzkost, závislosti), kognitivních funkcí (paměť, exekutivní funkce, navigace) i sociálního chování. Systematické review mapuje empirické studie, které využívají imerzivní VR (HMD) pro psychologické či psychiatrické hodnocení, a shrnuje, jaké konstrukty jsou pomocí VR testovány, jaké úkoly a prostředí se používají a jaké psychometrické vlastnosti (reliabilita, typy validity, ekologická validita) byly u těchto nástrojů ověřeny. Práce bude postupovat podle doporučení PRISMA.

Bakalářská práce bude zaměřena na vybrané téma z oblasti jazykového vývoje, narušené komunikační schopnosti nebo obtíží při osvojování gramotnosti u dětí předškolního a mladšího školního věku. Konkrétní zaměření práce bude upřesněno na základě odborného zájmu studenta v rámci tematických okruhů, jako jsou jazykový vývoj a jeho odchylky, vývojová jazyková porucha, specifické poruchy učení, bilingvismus či komunikační obtíže u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Bakalářská práce se zaměří na sledování vlivu dlouhodobé jazykové intervence na rozvoj jazykových schopností dítěte s narušeným jazykovým vývojem. Prostřednictvím kazuistické studie bude popsán jazykový profil dítěte, průběh intervence a změny v oblasti porozumění řeči, slovní zásoby, gramatiky a komunikačních dovedností. Cílem práce bude zhodnotit přínos dlouhodobé podpory a identifikovat faktory ovlivňující efektivitu intervence.

Práce se zaměří na zkoumání vlivu vzdělání rodičů a pořadí narození na jazykové schopnosti dětí. Student bude analyzovat existující data z dotazníků a vyprávění dětí, část přepíše v systému CHILDES a vyhodnotí. Výzkum bude kvantitativní a zaměří se na vztahy mezi jazykovým prostředím a výkony ve vyprávění.