Volná témata závěrečných prací

Zážitek „nekonečného prostoru“ může u některých jedinců vyvolávat úzkost, dezorientaci či pocity derealizace, přestože většina dosavadního výzkumu VR se zaměřuje hlavně na pozitivní aspekty tzv. overview effectu (tzv. awe, pocit propojení se Zemí). Systematické zkoumání nepříjemných prožitků a možné adaptace při opakované expozici zatím chybí. Tato bakalářská práce se zaměří na to, zda opakovaný kontakt s rozsáhlým virtuálním prostorem mění subjektivní i fyziologickou reakci na extrémní prostorovou vzdálenost. Součástí práce bude rešerše literatury a výběr vhodného VR prostředí (např. simulace pohledu na Zemi z oběžné dráhy nebo volného pobytu v kosmu). Výsledky mohou přispět k porozumění psychologickým mechanismům zvládání pocitu „nekonečného prostoru“ a poskytnout podklady pro tréninkové moduly pro astronauty či pro intervence u osob citlivých na pocity odpojení a prostorové prázdnoty.

Google Street View umožňuje předem prozkoumat reálné prostředí bez nutnosti jeho fyzické návštěvy a může tak představovat jednoduchý a snadno dostupný nástroj pro nácvik orientace v neznámém prostoru. Není však jasné, do jaké míry lze znalosti získané tímto způsobem využít při navigaci v imerzivním virtuálním prostředí a také v situaci zvýšeného stresu (např. časového tlaku). Cílem bakalářské práce bude ověřit využitelnost Google Street View pro pilotní nácvik navigace v potenciálně krizových situacích. Účastníci se nejprve seznámí s vybranou trasou pomocí Google Street View na obrazovce PC. Následně bude jejich schopnost orientace testována ve virtuální realitě, kde budou absolvovat navigační úkol v odpovídajícím prostředí. Tento výkon bude porovnán s trasou, se kterou se účastníci předem neseznámili. Další část studie může ověřovat, zda se efekt předchozího nácviku udrží také při navigaci pod časovým tlakem nebo v simulované krizové situaci. Práce může přispět k posouzení, zda lze běžně dostupné 360° mapy využít jako nástroj pro posílení orientace při použití únikové trasy.

Using data from an online survey, this thesis will 1) examine the association between experiencing childhood maltreatment and perpetrating sexual violence, and 2) whether this association is mediated by levels of rape myth acceptance. While past research suggests that childhood emotional maltreatment is less strongly associated with sexual violence perpetration than childhood sexual abuse, these studies tend to focus on emotional maltreatment from family members while ignoring peer victimization, this thesis will examine both the effects of emotional abuse from peers, in addition to child sexual abuse.

Sexual offense-supportive cognitions are beliefs that justify, excuse or minimize sexual offending. These cognitions increase the risk of sexual offending. These cognitions may develop after a person offends to reduce guilt, which can then increase the risk of subsequent offending. Since individuals also experience guilt if they have paraphilic interests (e.g., pedohebephilia), this project will examine whether offence-supportive are also present in people with sexual interests in minors or violence who have not offended.

Domácí gramotnostní prostředí (Home Literacy Environment) představuje souhrn aktivit, zdrojů, postojů a interakcí zaměřených na psanou i mluvenou řeč v rodinném prostředí. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že to, jakým způsobem rodiče s dětmi sdílejí knihy, jaká mají očekávání a jaký model čtenářského chování sami poskytují, zásadním způsobem ovlivňuje raný rozvoj gramotnosti, slovní zásoby a pozdější čtenářskou gramotnost dětí. Cílem práce je prozkoumat roli domácího gramotnostního prostředí v kontextu vývoje dětské gramotnosti a identifikovat jeho klíčové dimenze (např. formální vs. neformální gramotnostní aktivity, dostupnost knih, socioekonomické faktory). **Doporučená literatura pro počáteční orientaci: **Sénéchal, M., & LeFevre, J. A. (2002). Parental involvement in the development of children’s reading skill: A five-year longitudinal study.

Diplomová práce je koncipována jako navazující na dříve provedený výzkum vedoucí práce - viz Gramotnost_03_2017.indd . Cílem projektu je prozkoumat kognitivní, jazykové ale i sociální a rodinné souvislosti předčasného čtenářství a tos přihlédnutím ke stávajícímu stavu poznání v oblasti studií jazyk a gramotnosti. Práce je zamýšlena jako empirická studie s důrazem na kvantifikující explorativní postupy.

Práce se soustředí na problematiku postdiagnostické podpory, jejího významu a náplně. Mgr. Postdiagnostická podpora pacientů s demencí – situace v České republice i zahraničí. Postdiagnostická podpora (PDP) je považována za důležité východisko péče o pacienty s demencí. V současné době se jí proto mezinárodně věnuje značná pozornost a množí se důkazy o její účelnosti a účinnosti. Praxe u nás těmto skutečnostem zatím neodpovídá. Cílem práce bude na základě dostupné literatury vymezit tento pojem, formulovat definici postdiagnostické podpory relevantní situaci v České republice a poskytnout přehled o PDP v zahraničí.  Vytvořit východiska pro empirické šetření, a to jak z pohledu obsahového tak metodologického.  Formulovat vědecké otázky. Uskutečnit vlastní výzkum (předpokládáme kvalitativní výzkumnou strategii) a výsledky analyzovat a  a adekvátně prezentovat výsledky a diskutovat je ve světle současných poznatků. Výstupem by mělo být také  doporučení pro praxi – jak zajistit PDP pro pacienty s demencí. 

Znechucení je silná emoce používaná na sociálních sítích. jaké variace a typy znechucení lze na sítích identifikovat? Jak je to s morálním znechucením? Cílem práce bude analyzovat projevy znechucení na sítích jak v textové tak obrazové podobě. Jako soft variantu pro slabé žaludky lze zachytit i emoci pohrdání.

Cílem projektu je zmapovat mechanismy radikalizace u vybranných skupin: tzv. mužských a ženských kruhů. Cílem je tyto mechanismy identifikovat, pojmenovat a popsat. Možným směrem je popsat i jejich místo ve vlivoých operacích. Teoretickým východiskem je sociální psychologie a psychologie radikalizace. Literární rešerše k tomuto tématu bude součástí práce.

Ženy v extrémním prostředí Antarktidy čelí specifickým výzvám. Terénní výzkumná práce a specifika Antarktidy s sebou přináší nejedno hygienické, zdravotní a kulturní specifikum. Cílem práce bude postihnout tato specifika týkající se hygieny a zdraví žen v extrémním prostředí Antarktidy. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pobyt v extrémním prostředí přináší značné výzvy a nároky na jedince. Málo sledovanou kapitolou je však návrat do každodennosti po např. tříměsíční expedici na Antarktidu. Práce se bude zabývat analýzou návratu polárníků. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pokud máte nápad na vlastní téma, kterému byste se chtěli věnovat, neváhejte se na mě obrátit - určitě dokážeme téma BP přizpůsobit k oboustranné spokojenosti. Téma by se mělo týkat sexuální orientace, přičemž je možné se zaměřit na rozdíly v osobnostních charakteristikách, se sexualitou spojené stereotypy/předsudky, stejnopohlavní sex a řadu dalších fenoménů.

Virtually nothing is known about the preferences of deaf individuals for visual erotica and porn, and to what extent they use this in their daily lives as stimuli for masturbation. Deaf individuals have altered neuroplasticity, such that visual input takes over the auditory cortex (e.g., Broca's and Wernicke's ares, along with the angular gyrus, used for productive and interpretive language, since deaf individuals speak in a manual mode which requires visual interpretation). It is known that they possess enhanced visual attention, so this study would assess similarities and differences in their visual attention to a short porn clip using eye-tracking.

Although porn is mainstream, some depictions in porn, like kink, still generate strong opinions. These run from totally negative to totally positive. Why is this? To some, kink portrays power divisions among people where consent is not obvious. To others consent is inherent in the portrayal, and the action depicted is intensely arousing. People that practice BDSM likely have more positive opinions about depictions of kink than those who do not practice this. But... mainstream depictions (e.g., people wearing kink clothing but not engaging in kink activities) are not viewed favorably by those in the kink community. This study will assess depictions of kink that run from mainstream advertising to pornographic in individuals who are and are not members of the kink community.

Cílem studie je zjistit, zda fyzická atraktivita dívek a žen ovlivňuje, jakým dojmem ženy působí při různé míře expresivního chování. Budou vysoce expresivní dívky a ženy hodnoceny pozitivněji než méně expresivní ženy bez ohledu na úroveň atraktivity, nebo pouze v kombinaci s atraktivním vzhledem? Design umožňuje položit si řadu dalších zajímavých otázek. Jde o experimentální avatarovou studii, do které student vstoupí ve fázi přípravy či modifikace stimulů (avatarů) a úpravy experimentálního prostředí (online hodnocení videí). Cílem je hodnotitelům prezentovat avatarky odlišného stáří (dívka, adolescentka, žena), expresivity a atraktivity.

Volba tématu předpokládá aktivní participaci na sběru dat v projektu Komunikace v digitálním věku, probíhajícího v rámci kurzů psychologie na FHS a PVŠPS. Porovnává se hodnocení krátkých prezentací, případně prvních interakcí s neznámou osobou naživo a v textové a video online modalitě. Studie má kvantitativní povahu, vyžaduje otevřenost vůči základním statistickým postupům.

Cílem studie je zjistit, zda fyzická atraktivita dívek a žen ovlivňuje, jakým dojmem ženy působí při různé míře expresivního chování. Budou vysoce expresivní dívky a ženy hodnoceny pozitivněji než méně expresivní ženy bez ohledu na úroveň atraktivity, nebo pouze v kombinaci s atraktivním vzhledem? Design umožňuje položit si řadu dalších zajímavých otázek. Jde o experimentální avatarovou studii, do které student vstoupí ve fázi přípravy či modifikace stimulů (avatarů) a úpravy experimentálního prostředí (online hodnocení videí). Cílem je hodnotitelům prezentovat avatarky odlišného stáří (dívka, adolescentka, žena), expresivity a atraktivity.

Cílem je zjistit, jak formát komunikace, především online versus živá komunikace, ovlivňuje vytváření prvního dojmu. Prostředí výzkumu je výzkumná skupina napojená na kurz neverbání komunikace. Půjde o analýzu již sebraných a anonymizovaných dat hodnocení studujících napříč bakalářskou a magisterskou variantou kurzu Neverbální komunikace a o účast na podobném sběru dat v přístím roce.

Cílem projektu je zjistit, zda způsob, jakým komunikační partner (zde virtuální agent v aplikaci) komunikuje, ovlivňuje zpětnou komunikaci sledovaného jedince a jeho emoční prožívání. Agent komunikuje ve variantě neutrální nebo negativní. Uživatelé zaznamenávají širokou škálu emocí a volně odpovídají agentovi. Jde o experiment, který využívá prostředí chat botů. Data jsou již sebrána, ale v hrubé podobě, kterou je potřeba okódovat, vyčistit a zanalyzovat.

Půjde o experimentální studii, jejímž cílem bude srovnat preference a realizaci komunikace tváří v tvář, prostřednictvím videohovoru a prostřednictvím textu. Součástí bude zmapování neverbálních prostředků, které lidé v těchto třech formách komunikace využívají. Participanty budou studenti FHS účastnící se některého kurzu z nabídky psychologie.

Cílem je vytvořit kodovací systém (nástroj pro kódování) a manuál k tomuto systému na základě dat z výzkumu partnerské komunikace (partnerských dramat) sebraných v projektu Manipulativní a dominanční strategie v konfliktech partnerských dvojic s normálním osobnostním profilem (GAČR Lindová). Dále tento systém porovnat a propojit s jinými kodovacími systémy dyadické komunikace zavedenými v psychologickém výzkumu.

Souvisí místo kontroly (locus of control) s mentální flexibilitou? Pokud ano, jak? Cílem tohoto projektu bude srovnat tyto domény. Půjde tedy o studii kombinující sebeposouzení (LoC) a výkon v testech (mentální flexibilita). Úskalí tohoto projektu nespočívá v metodologické záludnosti, ale spíše v interpretační rovině. 

Různá struktura osobnosti se projeví na přirozené řeči člověka. Řada předchozích studií již identifikovala z přirozené řeči rysy velké pětky, anebo temné triády. Cílem tohoto projektu je identifikovat z přirozené řeči či písma další, specifické osobnostní charakteristiky mluvčího, jako jsou např. místo kontroly, anebo empatie. 

Umělecká tvorba bývá spojována s řadou pozitivních psychologických efektů, není však zcela jasné, jakou roli v tomto procesu hraje následná reflexe vzniklé zkušenosti. Cílem projektu bude zkoumat, zda systematické zachycení a zpracování estetického prožitku ovlivňuje změny ve vybraných psychologických charakteristikách po umělecké aktivitě. Účastníci absolvují krátkou uměleckou intervenci založenou na vlastní tvůrčí/percepční volbě a následně budou zařazeni do podmínky s reflexí nebo bez reflexe. Studie propojuje psychologii umění, narativní psychologii a výzkum mechanismů estetické zkušenosti.

V posledních letech se rozšířil počet studií, které sledují vliv tance na snížení stresové zátěže a zvýšení duševní pohody a emoční regulace. Tyto poznatky se pak uplatňují v terapiích založených na tanci. Cílem této práce je zjistit, zda pohyb spojen s estetickou zkušeností (tanec) má lepší dopad na stanovené psychologické charakteristiky (stres, duševní pohoda, emoční regulace, …) než pohyb bez estetického prožitku (aerobní cvičení). 

Víra v konspirační teorie představuje významný společenský fenomén související s důvěrou v informace a institucemi. Jedním z možných psychologických vysvětlení je individuální potřeba dosahovat rychlých a jednoznačných závěrů. Cílem práce bude ověřit vztah mezi potřebou kognitivního uzavření a tendencí přijímat konspirační vysvětlení. Projekt může přispět k lepšímu pochopení individuálních faktorů spojených s náchylností ke konspiračnímu myšlení.

Podle teorie menšinového stresu jsou jedinci s minoritní sexuální orientací a identitou více ohroženi sociální diskriminací a stigmatizací a s nimi spojenými negativními následky. V průměru také vykazují vyšší míru tzv. genderové nonkonformity (atypičnosti) v dětství i dospělosti. Bakalářská práce by se měla skrze teoretické review prozkoumat, zda má na prožívání menšinového stresu větší vliv sexuální orientace jako taková, nebo spíše míra genderové nonkonformity nezávisle na sexuální orientaci.

Projekt zkoumá, které vlastnosti jednoduchého virtuálního lesního prostředí podporují subjektivní pocit prezence - tedy zkušenost „být skutečně tam“ - a zda vyšší prezence souvisí s vyšším restorativním účinkem virtuální přírody. Studie se zaměří na dvě relativně snadno manipulovatelné charakteristiky prostředí: interaktivitu, tedy zda virtuální svět přirozeně reaguje na jednání uživatele, a audiovizuální kongruenci, tedy zda to, co participant vidí, odpovídá tomu, co slyší . Ve všech podmínkách bude použit stejný virtuální les, ve kterém bude variovaná míra koherence mezi jednáním participanta, obrazem a zvukem. Hlavním výstupem bude subjektivní prezence měřená pomocí IPQ a vybraných dimenzí dalších dotazníků prezence. Sekundárně bude sledováno, zda vyšší prezence predikuje vnímaný restorativní potenciál lesa, změnu nálady a relaxaci.

Hraní digitálních her může krátkodobě ovlivňovat vnímání, myšlení a chování i poté, co člověk přestane hrát. Hráči například popisují spontánní vybavování zvuků či vizuálů, tendenci interpretovat svět dle pravidel hry či automatické impulzy provést “herní akci” ve skutečnosti. Tyto zkušenosti jsou označovány jako Game Transfer Phenomena (GTP). Pro jejich měření byla vytvořena dvacetipoložková Game Transfer Phenomena Scale (GTPS-20), která rozlišuje pět oblastí: změněné vizuální, sluchové a tělesné vjemy, automatické mentální procesy a automatické jednání či chování. Cílem práce bude připravit českou adaptaci GTPS-20 a pilotně ověřit její srozumitelnost a základní psychometrické vlastnosti v české populaci hráčů. Výsledkem práce by měla být metodicky zdokumentovaná česká verze nástroje, která by mohla být následně využita ve větší validační studii nebo ve výzkumu dopadů klasických her, virtuální reality a dalších imerzivních technologií.

Práce se zaměřuje na hodnocení dlouhodobých účinků pravidelné expozice digitálním lesním prostředím v CANOPy facility na psychologické well-being a kognitivní výkon studentů prvního ročníku České zemědělské univerzity. Studie sleduje X participantů po dobu celého akademického roku (leden 2025 - prosince 2026) s pravidelným měřením před a po každé návštěvě pomocí dotazníků. Výzkum zahrnuje srovnání účinnosti různých digitálních technologií a stimulů a sleduje sezónní variace v restorativním potenciálu. Metodologie kombinuje kvantitativní přístup s kontinuálním monitorováním environmentálních podmínek a designem experimentálních stimulů optimalizovaných pro různá roční období.

Diplomová práce se zaměřuje na validaci české verze dotazníku SBSOD pro měření subjektivního vnímání prostorové orientace. Práce kombinuje data z existujících studií používajících SBSOD, ověřuje kvalitu českého překladu a realizuje rozsáhlou validační studii doplněnou terénním experimentem. Výsledkem je kulturně adaptovaný nástroj pro český kontext s ověřenými psychometrickými vlastnostmi. Důvody realizace práce:

• Absence validovaného nástroje pro měření sense of direction v českém prostředí
• Potřeba ověření kulturní přenositelnosti původní škály
• Rozšíření možností výzkumu prostorové kognice v ČR
• Vytvoření standardizovaného nástroje pro klinické a výzkumné účely

Tato diplomová práce je zasazena do rámce projektu SYLVAWELL, jehož cílem je interdisciplinárně zkoumat vztah mezi strukturou lesního prostředí a lidským well-being. Studie se zaměřuje na identifikaci skrytých kategorií a hodnotících klasifikací vnímání lesních prostředí, které nejsou zachytitelné pouze ekologickými nebo ekonomickými parametry, ale vycházejí z kognitivních schémat jednotlivců. Hlavním cílem studie je zjistit, jaké latentní dimenze lidé používají při kategorizaci a srovnávání různých typů lesů, a jak tyto vnitřní klasifikace ovlivňují estetické preference a ochotu navštěvovat konkrétní prostředí. Metodologicky je jádrem studie tzv. triplet 2-alternative forced-choice (2-AFC) paradigma, ve kterém jsou účastníkům prezentovány trojice fotografií lesů: jedna referenční a dvě testovací. Úkolem je vybrat tu testovací fotografii, která je referenční nejpodobnější, bez dalších instrukcí. Tento přístup umožňuje odhalit, podle jakých (často nevědomých) znaků lidé prostředí kategorizují – například podle hustoty, přirozenosti, množství mrtvého dřeva, světelných podmínek či dalších vizuálních a strukturálních vlastností. Výběr fotografií je systematický, zahrnuje různé typy lesů (např. prales, těžený, městský) a je podložen expertním označením ekologických parametrů. Výsledná data jsou analyzována pomocí tzv. sparse positive embeddings, které mapují odpovědi účastníků do axiomatického prostoru a odhalují hlavní percepční osy (například hustota, přirozenost, tajemnost). Studie navazuje na soudobou literaturu o percepci přírodních materiálů a prostředí, která ukazuje, že lidé při hodnocení a kategorizaci přírodních scén využívají omezený počet klíčových dimenzí, jež lze objektivně popsat a interpretovat. Inspirací je například práce Schmidt et al. (2025), která obdobnou metodologií odhalila 36 jádrových dimenzí vnímání materiálů, přičemž pro konkrétní rozhodnutí často stačí jen několik z nich. V kontextu lesních prostředí navazuje studie na poznatky o kulturní a individuální podmíněnosti environmentálních preferencí (Balling & Falk, 1982; Edwards et al., 2012), stejně jako na výzkumy ukazující, že preference nejsou vždy v souladu s ekologickými nebo ekonomickými klasifikacemi lesů, ale jsou ovlivněny osobní zkušeností, kulturním zázemím a vizuálními vjemy. Výsledky této práce přispějí k hlubšímu pochopení toho, jak lidé implicitně kategorizují lesní prostředí a které vlastnosti jsou pro ně rozhodující při výběru a hodnocení lesa z hlediska relaxace a estetického zážitku. Tyto poznatky mohou být následně využity při tvorbě doporučení pro lesnický management zaměřený na podporu well-being veřejnosti a při návrhu terapeutických či rekreačních lesních prostor.

Ve hrách a virtuálních prostředích z pohledu třetí osoby se vizuální perspektiva uživatele nachází technicky za ovládanou postavou. Není přitom jednoznačné, kde by se měly nacházet jeho „virtuální uši“ – tedy bod, vzhledem k němuž je počítán prostorový zvuk. Posluchač může být umístěn v hlavě virtuálního avatara, nebo v pozici kamery, což naopak odpovídá místu, ze kterého uživatel virtuální svět skutečně sleduje (cca několik metrů za avatarem). Obě možnosti proto vytvářejí odlišné prostorové referenční rámce. Cílem práce bude zjistit, zda je vhodné umístění posluchače závislé na typu prostorové úlohy. Předpokládáme, že zvuk vztažený k avatarovi může být výhodnější v úlohách bezprostředně spojených s tělem avatara, zatímco zvuk vztažený ke kameře může usnadnit orientaci v širším prostoru, protože lépe odpovídá vizuální perspektivě hráče.

Anotace: Květiny patří mezi přírodní objekty s výraznou estetickou hodnotou, není však jasné, zda jejich pozitivní hodnocení vychází pouze z jejich vizuálních vlastností, nebo také z toho, že je vnímáme jako skutečné živé organismy. Tato otázka souvisí mimo jiné s hypotézou biofilie, podle níž jsou lidé specificky citliví k živým a přírodním podnětům. Zároveň může hodnocení ovlivňovat míra podobnosti se skutečnou květinou- velmi realistická imitace s drobnými odchylkami by například mohla vyvolávat efekt obdobný fenoménu uncanny valley známému z výzkumu lidských a dalších biologických podnětů. Cílem práce bude experimentálně ověřit, jak míra reálnosti ovlivňuje estetické hodnocení květin. Porovnávány budou skutečné květiny, jejich kvalitní umělé imitace a 3D tištěné objekty napodobující jejich základní tvar a barvu. Práce se zaměří také na to, zda estetické hodnocení souvisí s vnímanou podobností objektu se skutečnou květinou a zda je pro hodnocení důležitější jeho reálnost, nebo jeho vizuální vlastnosti.

Anotace: Kontakt s rostlinami a přírodním prostředím bývá spojován se zlepšením nálady, snížením stresu a obnovou pozornosti. Existující výzkum však většinou zachází s rostlinami jako s jednotnou kategorií a jen málo zohledňuje jejich estetickou hodnotu. Přitom právě vzhled a estetická přitažlivost patří mezi hlavní důvody, proč se lidé květinami a dalšími rostlinami obklopují. Není proto jasné, zda má pozitivní účinky samotná přítomnost rostlin, nebo zda záleží také na tom, za jak esteticky atraktivní je konkrétní člověk považuje. Cílem práce bude experimentálně ověřit, zda estetická hodnota květin ovlivňuje jejich schopnost snižovat stres, zlepšovat náladu a obnovovat pozornost po předchozí psychické zátěži. Studie porovná účinek květin, které daný participant hodnotí jako vysoce a málo esteticky atraktivní, s dalšími rostlinnými a kontrolními podněty. Výsledky mohou přispět k lepšímu pochopení mechanismů, kterými kontakt s rostlinami ovlivňuje psychickou pohodu a kognitivní fungování.

Práce se zaměří na srovnání 3 způsobů ovládání VR aplikace "OCDhouse". Aplikace je dostupná v Centru výzkumu VR na NUDZ. Bude se srovnávat ovládání aplikace pomocí haptických VR rukavic "MANUS Prime 3 Haptic XR", pomocí běžných VR ovladačů, a pomocí snímání rukou bez ovladačů. Participanti budou ve všech 3 podmínkách provádět sérii interakcí s virtuálním prostředím (např. uchopení, přesun, otevření nebo manipulaci s objekty). Cílem práce nebude hodnotit klinickou účinnost aplikace, ale popsat, který způsob interakce je pro uživatele subjektivně nejpoužitelnější, nejpřirozenější a nejméně zatěžující.

Práce se zaměří na hlubší porozumění subjektivní zkušenosti uživatelů s pohybem ve virtuální realitě pomocí VR pohybové platformy snímající chůzi. Cílem bude prozkoumat, jak uživatelé tento způsob lokomoce prožívají a interpretují, se zaměřením zejména na témata spojená s pocitem přítomnosti a ztělesnění, vnímanou kontrolou a úsilím, prostorovou orientací, bezpečím a emočními reakcemi. Výsledky by měly pomoci identifikovat hlavní psychologické aspekty používání VR treadmill a faktory relevantní pro jeho další výzkum.

Práce se zaměří na experimentální srovnání 2 způsobů lokomoce v imerzivní virtuální realitě – pohybu pomocí VR pohybové platformy snímající chůzi, a teleportace. Cílem bude zjistit, jak způsob lokomoce a charakter virtuálního prostředí ovlivňují uživatelský prožitek a navigační výkon. Sledovány budou zejména pocit přítomnosti, použitelnost, vnímaná kontrola a úsilí, cybersickness a objektivní ukazatele navigace. Součástí práce bude také posouzení, zda se rozdíly mezi oběma způsoby lokomoce mění v závislosti na typu virtuálního prostředí.

Práce se zaměří na pilotní porovnání 2 dotazníkových nástrojů pro hodnocení nevolnosti a diskomfortu ve virtuální realitě. Bude se porovnávat starší Simulator Sickness Questionnaire (SSQ) a novější Cybersickness in Virtual Reality Questionnaire (CSQ-VR). Participanti absolvují krátkou VR expozici a před ní i po ní vyplní vybrané dotazníky zaměřené na symptomy cybersickness. Cílem práce nebude provést plnou psychometrickou validizaci české verze CSQ-VR, ale posoudit, zda je CSQ-VR v lokálním výzkumném kontextu srozumitelný, prakticky použitelný a zda poskytuje obdobné nebo citlivější informace než SSQ. Práce může přispět k rozhodování, zda v budoucích studiích postupně nahrazovat SSQ novějším nástrojem.

Diplomní práce se zaměřuje na možnosti využití nástrojů umělé inteligence při hodnocení narativních schopností dětí. Cílem práce je ověřit míru shody mezi hodnocením narativních vzorků provedeným lidským hodnotitelem a hodnocením provedeným pomocí umělé inteligence na základě hodnoticích kritérií uvedených v manuálu testu MAIN (Multilingual Assessment Instrument for Narratives). Výzkum bude vycházet z narativních vzorků získaných prostřednictvím vybraných částí testu MAIN. Tyto vzorky budou nezávisle hodnoceny lidským hodnotitelem a vybraným AI systémem podle předem definovaného hodnoticího postupu. Následně bude analyzována míra shody mezi oběma způsoby hodnocení, a to jak na úrovni jednotlivých hodnoticích kritérií, tak případně celkového skóre. Výsledky mohou přispět k posouzení možností a limitů využití AI jako podpůrného nástroje při analýze narativních schopností.

Bakalářská práce bude zaměřena na vybrané téma z oblasti jazykového vývoje, narušené komunikační schopnosti nebo obtíží při osvojování gramotnosti u dětí předškolního a mladšího školního věku. Konkrétní zaměření práce bude upřesněno na základě odborného zájmu studenta v rámci tematických okruhů, jako jsou jazykový vývoj a jeho odchylky, vývojová jazyková porucha, specifické poruchy učení, bilingvismus či komunikační obtíže u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Bakalářská práce se zaměří na sledování vlivu dlouhodobé jazykové intervence na rozvoj jazykových schopností dítěte s narušeným jazykovým vývojem. Prostřednictvím kazuistické studie bude popsán jazykový profil dítěte, průběh intervence a změny v oblasti porozumění řeči, slovní zásoby, gramatiky a komunikačních dovedností. Cílem práce bude zhodnotit přínos dlouhodobé podpory a identifikovat faktory ovlivňující efektivitu intervence.

Pro měření presence ve virtuální realitě se nejčastěji používají různé dotazníky, které ve většině případů bývají vyplňovány po skončení expozice v papírové nebo online formě. Zjednodušujícím prvkem může být implementace dotazníku přímo do dané aplikace a vyplnění dotazníku přímo po konci nebo během expozice. Nemusí tak dojít k pocitu přerušení presence a nevzniká nutnost sundávat participantovi VR brýle. Otázkou je, zda budou výsledky z dotazníků porovnatelné ve virtuální, papírové a online verzi. Pro účely studie bude použita česká verze dotazníku Igroup Presence Questionnaire.

Simulace prostorového zvuku ve virtuálních prostředích umožňuje napodobit realistické chování zvuku pomocí tzv. „virtuálních uší“. Ve virtuálních prostředích ovládaných z pohledu třetí osoby však vyvstává otázka, zda tato virtuální „uši“ umístit na virtuálního avatara, nebo na kameru, ze které je avatar pozorován. Cílem této práce bude vytvořit prostorové úlohy (minihry), které budou zkoumat dopad těchto dvou odlišných perspektiv prostorového zvuku na prostorovou orientaci.

Augmentovaná realita umožňuje umisťovat virtuální objekty a zvířata do reálného prostředí, přičemž jejich působení může záviset na tom, nakolik jsou uživateli vnímány jako uvěřitelné a imerzivní. Výzkum toho, co činí virtuální objekty uvěřitelnějšími, má přesahy jednak na efektivitu AR jako výkového nastroje tak i do terapeutických využití, jako jsou expoziční terapie. Cílem práce bude identifikovat relevantní kritéria pro porovnávání virtuálních stimulů a následně je experimentálně ověřit.

Hostilní atribuční zkreslení (HAB) je tendence vidět v chování druhých nepřátelský záměr, i když je situace nejednoznačná. Souvisí s agresivitou, hněvem a řadou duševních obtíží. Obvykle se měří pomocí popsaných sociálních situací nebo kreslených scén, které však mají od skutečných sociálních situací daleko. Fotografie reálných situací by mohly nabídnout přirozenější a ekologicky validnější způsob, jak zkoumat, jak lidé čtou záměry druhých. Cílem projektu je vytvořit a validovat sadu fotografií pro výzkum HAB. Fotografie budou vybrány ze Socio-Moral Image Database (SMID), volně dostupné databáze fotografií sociálních a morálních situací. Projekt ověří, jak lidé tyto obrázky vnímají, zejména jak hostilní, náhodný nebo nejednoznačný jim připadá záměr osob na fotografiích. Cílem je najít obrázky hostilní, neutrální a nejednoznačné. Student/ka se zapojí do přípravy studie, sběru dat a analýzy hodnocení. Výsledkem bude sada normovaných stimulů s popisnými údaji ke každému obrázku. Sada bude dále využita ve výzkumu HAB a jeho vztahu k vizuální pozornosti na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze.

Agresivní chování může také vznikat z toho, jak člověk interpretuje sociální situaci, a jak dokáže regulovat svou reakci. Důležitou roli v tom mohou hrát kognitivní funkce, zejména pracovní paměť. Ta umožňuje udržet v mysli více možných výkladů situace, zvážit důsledky jednání a potlačit impulzivní reakci. Cílem projektu je zmapovat souvislost mezi kapacitou pracovní paměti a agresivitou. Projekt se může dále zaměřit na to, zda pracovní paměť hraje roli při zpracování emočních a sociálních podnětů, například zda lidé s vyšší agresivitou mají horší výkon při práci s rozzlobenými tvářemi. Další možností je zkoumat, zda pracovní paměť ovlivňuje vztah mezi hostilním atribučním zkreslením (tendencí vidět v chování druhých nepřátelský záměr) a agresivitou. Student/ka se zapojí do přípravy studie, sběru a analýzy dat. Projekt navazuje na výzkum hostilního atribučního zkreslení na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Rozsah projektu a volitelné části lze upravit podle zájmu studenta/ky.

Řada studií uvádí, že hráči videoher dosahují lepších výsledků v různých kognitivních úlohách než nehráči. Současně však bývá přehlížen vliv efektu očekávání (expectancy effect), který může vznikat v důsledku nedostatečného maskování skutečných cílů výzkumu. Někteří autoři proto upozorňují, že pozorované rozdíly ve výkonu mohou být alespoň částečně ovlivněny placebo efektem, což zpochybňuje interpretaci kauzálního vlivu hraní videoher na kognitivní schopnosti. Cílem práce je zkoumat, zda a jak znalost výzkumného záměru ovlivňuje výkon účastníků v kognitivních testech a zda se tento efekt liší mezi hráči a nehráči videoher. 

Výzkum videoher představuje v současné psychologii dynamicky se rozvíjející oblast. Jedním z klíčových předpokladů kvalitního výzkumu jsou validní a reliabilní metodologické nástroje, kterých je v českém prostředí stále nedostatek. Cílem práce je tudíž přeložit a adaptovat dotazník Gaming Motivation Inventory (GMI), ověřit jeho psychometrické vlastnosti a validovat jej prostřednictvím vztahů k dalším psychologickým konstruktům, například osobnostním charakteristikám (BFI-2, HEXACO) a problémovému hraní videoher (Škála závislosti na hraní videoher).