Martin Hůla

Při estetickém hodnocení květin nemusí hrát roli pouze jejich vzhled, ale také to, co o nich víme a jak často se s nimi setkáváme. Z obecného výzkumu empirické estetiky například vyplývá, že známé podněty bývají hodnoceny pozitivněji, zatímco odborná zkušenost může vést k větší oblibě méně typických nebo neobvyklých podnětů. U květin však význam familiarity a znalostí zatím není dostatečně prozkoumán. Hodnocení navíc mohou ovlivňovat znalosti prakticky významných vlastností rostlin, například zda je daný druh jedovatý, léčivý, původní nebo invazivní. Cílem práce bude zjistit, jak souvisí znalost rostlin a jejich familiarita s estetickým hodnocením květin a zda se hodnocení liší mezi lidmi s různou úrovní botanických znalostí. Práce může také zkoumat, zda znalost vlastností konkrétního druhu, například jeho původnosti, vzácnosti, jedovatosti nebo léčivých účinků, souvisí s tím, za jak esteticky atraktivní jej člověk považuje.

Estetické preference květin vykazují mezi lidmi překvapivě vysokou míru shody, zároveň se však v průběhu života mění. Dosavadní výzkum naznačuje, že s věkem může narůstat pozitivní hodnocení květin a současně tolerance vůči méně typickým nebo obecně méně preferovaným květním tvarům. Není však jasné, do jaké míry jsou preference pozorované u dospělých přítomné již v raném dětství a jakou roli v jejich vývoji hraje zkušenost s rostlinami. Cílem práce bude prozkoumat estetické preference květin u dětí předškolního věku (přibližně 3–5 let) a zjistit, zda souvisejí s věkem dítěte a jeho předchozí zkušeností s rostlinami. Do výzkumu budou zahrnuty děti z běžných i lesních mateřských škol, což umožní zachytit rozdíly v míře každodenního kontaktu s přírodou. Výsledky bude možné porovnat také s daty dospělých a seniorů získanými v rámci širšího výzkumného projektu, a sledovat tak podobnosti a rozdíly v estetických preferencích napříč věkovými skupinami.

Lidé v české populaci se do značné míry shodují v estetickém hodnocení květin, zároveň však mezi jejich reakcemi existují individuální rozdíly. Dosavadní výzkum ukazuje, že hodnocení ovlivňují vlastnosti květin, jako jsou barva, tvar, symetrie, typičnost nebo komplexita, ale také věk, zkušenosti či znalosti hodnotitele. Samotné hodnocení na škále však neukazuje, proč lidé určitou květinu považují za krásnou či neatraktivní, a čeho si při hodnocení všímají. Cílem práce bude pomocí hloubkových rozhovorů prozkoumat, jak lidé své estetické hodnocení květin vysvětlují a jaké charakteristiky květin, osobní zkušenosti a asociace se v jejich hodnocení objevují. Práce se zaměří jak na společné vzorce, tak na individuální rozdíly, například v souvislosti se zkušeností a znalostí rostlin.

Anotace: Květiny patří mezi přírodní objekty s výraznou estetickou hodnotou, není však jasné, zda jejich pozitivní hodnocení vychází pouze z jejich vizuálních vlastností, nebo také z toho, že je vnímáme jako skutečné živé organismy. Tato otázka souvisí mimo jiné s hypotézou biofilie, podle níž jsou lidé specificky citliví k živým a přírodním podnětům. Zároveň může hodnocení ovlivňovat míra podobnosti se skutečnou květinou- velmi realistická imitace s drobnými odchylkami by například mohla vyvolávat efekt obdobný fenoménu uncanny valley známému z výzkumu lidských a dalších biologických podnětů. Cílem práce bude experimentálně ověřit, jak míra reálnosti ovlivňuje estetické hodnocení květin. Porovnávány budou skutečné květiny, jejich kvalitní umělé imitace a 3D tištěné objekty napodobující jejich základní tvar a barvu. Práce se zaměří také na to, zda estetické hodnocení souvisí s vnímanou podobností objektu se skutečnou květinou a zda je pro hodnocení důležitější jeho reálnost, nebo jeho vizuální vlastnosti.

Anotace: Kontakt s rostlinami a přírodním prostředím bývá spojován se zlepšením nálady, snížením stresu a obnovou pozornosti. Existující výzkum však většinou zachází s rostlinami jako s jednotnou kategorií a jen málo zohledňuje jejich estetickou hodnotu. Přitom právě vzhled a estetická přitažlivost patří mezi hlavní důvody, proč se lidé květinami a dalšími rostlinami obklopují. Není proto jasné, zda má pozitivní účinky samotná přítomnost rostlin, nebo zda záleží také na tom, za jak esteticky atraktivní je konkrétní člověk považuje. Cílem práce bude experimentálně ověřit, zda estetická hodnota květin ovlivňuje jejich schopnost snižovat stres, zlepšovat náladu a obnovovat pozornost po předchozí psychické zátěži. Studie porovná účinek květin, které daný participant hodnotí jako vysoce a málo esteticky atraktivní, s dalšími rostlinnými a kontrolními podněty. Výsledky mohou přispět k lepšímu pochopení mechanismů, kterými kontakt s rostlinami ovlivňuje psychickou pohodu a kognitivní fungování.