Životopis
Mgr. Anna Francová je psycholožka a výzkumnice působící v Národním ústavu duševního zdraví, kde se zaměřuje na klinické využití virtuální reality v psychoterapii a výzkumu. Absolvovala jednooborovou psychologii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a nyní dokončuje doktorské studium neurověd na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ve své odborné práci se věnuje zejména využití virtuální reality u pacientů s úzkostnými poruchami, vývoji VR aplikací a návrhu experimentálních studií. Odborně se zajímá také o neurovědy, environmentální psychologii a vztah mezi člověkem, architekturou a urbanistickým prostředím. Kromě výzkumné činnosti se věnuje také klinické psychologii, zejména diagnostice.
Publikace
Vyučované kurzy
Úvod do environmentální psychologie
Úvod do environmentální psychologie
Kurz nabízí psychologický pohled na vzájemný vztah mezi člověkem a fyzickým prostředím. Zaměřuje se na to, jak prostředí ovlivňuje lidské chování, kognici a emoce, a naopak jak lidé formují a mění své prostředí. Obsahuje přednášky pokrývajících základní teorie oboru, klíčové koncepty jako place attachment a kognitivní mapování, teorie psychologické obnovy, až po praktické aplikace v architektuře a urbánním plánování. Přednášky propojují teoretické koncepty s konkrétními příklady z pražského prostředí. Kurz poskytuje studentům nástroje pro kritické hodnocení designu a přírodního prostředí a pochopení, jak vytvářet prostory podporující lidskou pohodu, produktivitu a zdraví.
Vybraná témata psychologie
YBSC204 Summer Studium humanitní vzdělanosti 3 kr.
Vybraná témata psychologie
KURZ JE URČEN VÝHRADNĚ PRO STUDNETY/KY PRVNÍHO ROČNÍKU.
Kurz bude probíhat prostřednictvím týdenních prezentací členů katedry psychologie a věd o životě o jejich výzkumných projektech, a bude pokrývat širokou škálu psychologických témat, od kognitivní, vývojové, evoluční, sociální po psychologii sexuální či psychologii stáří. Součástí kurzu bude povinná četba v češtině i angličtině. Studenti se v rámci přednášek i v povinné četbě seznámí s výzkumným procesem, základy experimentálního designu a analýzy dat. Kurz bude zakončen písemným testem.
Absolvování kurzu a dobré výsledky v závěrečném testu budou zohledňovány při výběru studentů nad limit do předmětu Úvod do psychologie.
Základy psychopatologie – teorie a výzkum
YMPV013 Winter Teoreticko-výzkumná psychologie 3 kr.
Základy psychopatologie – teorie a výzkum
Předmět poskytuje základní orientaci v obecné a speciální psychopatologii - orientaci ve duševních stavech, symptomech i konkrétních duševních poruchách, projevech, příčiníách, diagnostike a léčbě. Důraz bude kladden na aktuální otázky psychopatologie a výzkumu s ní spojených.
Specifické přístupy zpracování dat v psychologickém výzkumu
YMPP018 Winter Teoreticko-výzkumná psychologie 5 kr.
Specifické přístupy zpracování dat v psychologickém výzkumu
Předmět přehlednou a strukturovanou formou představuje vybrané významné analytické postupy v rámci kvalitativní výzkumné metodologie, ale i v rámci analýz dat z přístrojové techniky (VR, oční kamera, zobrazovací techniky), mezikulturních a tzv. BIG DATA souborů či analýzy dat z digitálního prostředí (OSINT). Zdůrazňuje a ukazuje souvislost a provázanost metodologie a specifických analytických postupů, předmět je otevřen zahrnutí nových analytických postupů v psychologii. Zejména v rámci tohoto cvičení mají studující příležitost vyzkoušet a prověřit analytické postupy, jejichž metodologii a tvorbu dat znají primárně teoreticky.
Popis metod:
kvalitativní analýzy: RTA, NA, DA a ZT, IPA, analýzy dat z přístrojové techniky: VR, OK, MR, polygrafy, software na analýzu dat - nVivo, Interact, FACS, Biopac, Big Data, big data v mezikulturním výzkumu
Digitální technologie v psychologii: výzkum, vzdělávání a well-being
YMPC024 Summer Sdílený kurz 3 kr.
Digitální technologie v psychologii: výzkum, vzdělávání a well-being
Cílem kurzu je seznámit studenty s digitálními technologiemi využívanými v kontextu psychologie, které se v poslední době stávají dostupnějšími a uživatelsky přívětivějšími, a vést je ke kritickému zhodnocení jejich přínosů i limitů v kontextu výzkumu a péče o duševní zdraví. Kurz bude rozdělen do jednotlivých tematických bloků, z nichž každý zahrnuje dvě části: teoretickou (představení toho jak daná technologie funguje a jaké jsou známé příklady využití) a praktickou (ukázky existujících řešení, možnost jejich vyzkoušení či otestování).Témata budou zahrnovat např. wearables (tzv. nositelná elektronika jako např. chytré hodinky), sledování pohybů očí (eyetracker), mobilní aplikace pro podporu well-beingu nebo VR a AR aplikace. Kurz je určen pro studenty psychologie (Bc. i Mgr.), kteří chtějí rozšířit své kompetence v procesu digitalizace v psychologii. Výsledkem bude schopnost kriticky uvažovat o technologiích prostřednictvím praktického ověřování jejich efektů pomocí psychologických nástrojů a navrhnout adekvátní využití v psychologické praxi či výzkumu.
Psychologie architektury
Psychologie architektury
Kurz seznamuje studenty se základními otázkami psychologie architektury jako interdisciplinární oblasti na pomezí psychologie, architektury a urbanismu. Zaměřuje se na to, jak fyzické prostředí ovlivňuje prožívání, orientaci v prostoru i sociální interakce. Představeny budou základní teoretické přístupy (např. Jana Gehla) a principy navrhování prostředí v lidském měřítku, včetně témat spojených s kvalitou veřejného prostoru, s pohybem ve městě a čitelností prostředí. Kurz dále představí vybrané empirické výzkumy a intervence zaměřené na vliv architektonického a urbanistického uspořádání na psychickou pohodu, stres, pozornost a orientaci v různých typech prostředí.
Psychofyziologie a neuropsychologie
YBSB038 Summer Studium humanitní vzdělanosti 4 kr.
Psychofyziologie a neuropsychologie
Předmět poskytuje systematický přehled biologických a neurofyziologických struktur a mechanismů, které se podílejí na fungování lidské psychiky, kognice a chování. Zaměřuje se na vztahy mezi neuroanatomií, neurofyziologií a psychologickými procesy, s důrazem na jejich funkční organizaci a vzájemné vztahy. Kurz poskytuje základní přehled současných poznatků o struktuře a funkci nervového systému, nervové komunikaci a plasticitě, fungování smyslových systémů, kognitivních funkcích (pozornost, paměť, exekutivní funkce), emocích a stresové regulaci, spánku a vědomí, sociálním mozku, řeči, motorickém systému a bolesti. Součástí je také tematika stárnutí nervového systému a jeho dopadů na kognici a chování. Cílem kurzu je umožnit studujícím porozumět biologickým základům psychických jevů a osvojit si základní orientaci v neuropsychologických a psychofyziologických konceptech, které jsou klíčové pro další studium psychologie a příbuzných humanitních oborů.
Aktuálně vedené projekty
Utváření pocitu domova u mladých dospělých po odstěhování
Bachelor2026/2027Kučerová Helena
Utváření pocitu domova u mladých dospělých po odstěhování
Anotace:
Práce se zaměří na mladé dospělé, kteří se kvůli studiu nebo práci odstěhovali z původního bydliště a pohybují se mezi „starým“ a novým domovem. Bude zkoumat, které fyzické charakteristiky prostoru a osobní předměty pomáhají proměnit dočasné ubytování v domov a které prvky tomu naopak brání. Pozornost bude věnována například možnosti prostor upravovat a personalizovat, míře soukromí, uspořádání pokoje, sdíleným prostorám atd. Práce se zaměří také na ambivalentní zkušenost studentů, kteří se již necítí zcela doma v původním bydlišti, ale dosud si nevytvořili vztah ani k novému prostoru.
Metody:
Výzkum bude realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s mladými dospělými žijícími mimo původní bydliště. Rozhovory se budou soustředit na materiální předměty a charakteristiky prostoru, které pro respondenty představují domov nebo naopak brání tomu, aby se někde doma cítili. Data budou zpracována pomocí reflexivní tematické analýzy.
Souvislost zdrojů informací o obsedantně-kompulzivní poruše s její reprezentací u laické veřejnosti
Bachelor2026/2027Korchová Marcela
Souvislost zdrojů informací o obsedantně-kompulzivní poruše s její reprezentací u laické veřejnosti
Anotace:
Práce se zaměří na to, jaké představy má laická veřejnost o obsedantně-kompulzivní poruše (OCD) a zda tyto představy souvisejí se zdroji, z nichž lidé informace o poruše získávají. Teoretická část představí základní charakteristiky OCD včetně jejích méně známých projevů a shrne poznatky o stereotypním zobrazování duševních poruch, stigmatizaci a vlivu médií a populární kultury. Empirická část bude zkoumat míru znalostí a stereotypních představ o OCD a jejich vztah k využívání různých informačních zdrojů. Práce může přispět k lepšímu porozumění tomu, jak je OCD vnímána mimo odborné prostředí a které oblasti jsou zatíženy nejčastějšími nepřesnostmi.
Metody:
Výzkum bude realizován kvantitativním korelačně-srovnávacím designem prostřednictvím online dotazníkového šetření u přibližně 100–150 respondentů z laické veřejnosti. Dotazník se zaměří na znalosti a představy o OCD, míru stereotypního vnímání a zdroje, z nichž respondenti informace o poruše získávají, například média a populární kultura, sociální sítě, odborné zdroje nebo osobní zkušenost. Respondenti budou oslovováni prostřednictvím sociálních sítí a metody snowball. Analýza bude sledovat vztah mezi využívanými informačními zdroji a způsobem reprezentace OCD a případné rozdíly mezi skupinami respondentů. Konkrétní podoba dotazníku a statistické postupy budou upřesněny se studentem.
Prostorová navigace ve virtuálním městě a její souvislost s agorafobní symptomatikou
Bachelor2025/2026Bursíková Aneta
Prostorová navigace ve virtuálním městě a její souvislost s agorafobní symptomatikou
Anotace:
Agorafobie je charakterizována úzkostí a vyhýbáním se otevřeným či členitým prostředím, které mohou ovlivňovat prostorovou kognici a orientační dovednosti. Tato bakalářská práce testuje hypotézu, že jedinci s vyšší mírou agorafobních obtíží budou při orientaci v realistickém prostředí virtuálního města vykazovat horší výkon (např. delší čas k dosažení cíle) a že výkon bude negativně korelovat s mírou aktuální úzkosti během úkolu. Výsledky mohou přispět k lepšímu porozumění kognitivním a emočním faktorům, které ztěžují pohyb v reálném prostředí, a poskytnout základ pro vývoj VR intervencí zaměřených na zlepšení orientace a redukci úzkosti v městském prostředí u osob s agorafobií.
Metody:
Studie využívá between-subject design s 30 participanty: 15 participantů se zvýšenou mírou agorafobní symptomatiky a 15 zdravých kontrol spárovaných na základě věku a pohlaví. Každý participant absolvuje dvě navigační trasy ve virtuálním městě (již navrženém) o různé obtížnosti s úkolem nalézt zadaný cíl a následně se vrátit na výchozí pozici. Měření bude zahrnovat: navigační výkon (čas do cíle, délka trasy, počet chybných odboček), subjektivní úzkost (škála SUDS před a po každé trase) a další dotazníky (např. Mobility Inventory for Agoraphobia). Statistické postupy budou naplánovány se studentem společně.
Vliv přítomnosti blízkého člověka na vnímání míst s odlišným emočním charakterem
Bachelor2026/2027Židová Viktorie
Vliv přítomnosti blízkého člověka na vnímání míst s odlišným emočním charakterem
Anotace:
Práce se zaměří na to, zda přítomnost blízkého člověka mění způsob, jakým lidé prožívají různá prostředí. Porovnáno bude vnímání pozitivně působících, negativně působících a nejednoznačných či tzv. "liminálních“ míst, zejména z hlediska příjemnosti, bezpečí, důvěrnosti a touhy v místě setrvat.
Metody:
Respondenti budou hodnotit soubor vybraných prostředí ve dvou podmínkách - při samostatném pobytu na daném místě a pobytu s blízkou osobou. Prostředí budou rozdělena na pozitivní, negativní a liminální. Výzkum bude kombinovat krátké hodnocení pomocí škál s následnými polostrukturovanými rozhovory zaměřenými na to, jak přítomnost blízkého člověka proměňuje význam a prožívání místa.
Volná témata
Prožitek extrémní prostorové vzdálenosti ve virtuální realitě: pilotní studie opakované expozice
Bachelor
Volné téma
Prožitek extrémní prostorové vzdálenosti ve virtuální realitě: pilotní studie opakované expozice
Anotace:
Zážitek „nekonečného prostoru“ může u některých jedinců vyvolávat úzkost, dezorientaci či pocity derealizace, přestože většina dosavadního výzkumu VR se zaměřuje hlavně na pozitivní aspekty tzv. overview effectu (tzv. awe, pocit propojení se Zemí). Systematické zkoumání nepříjemných prožitků a možné adaptace při opakované expozici zatím chybí. Tato bakalářská práce se zaměří na to, zda opakovaný kontakt s rozsáhlým virtuálním prostorem mění subjektivní i fyziologickou reakci na extrémní prostorovou vzdálenost. Součástí práce bude rešerše literatury a výběr vhodného VR prostředí (např. simulace pohledu na Zemi z oběžné dráhy nebo volného pobytu v kosmu). Výsledky mohou přispět k porozumění psychologickým mechanismům zvládání pocitu „nekonečného prostoru“ a poskytnout podklady pro tréninkové moduly pro astronauty či pro intervence u osob citlivých na pocity odpojení a prostorové prázdnoty.
Metody:
Studie využívá within-subject design s přibližně 15-20 dobrovolníky bez psychiatrické diagnózy. Každý účastník absolvuje tři VR sezení (20–25 minut) v prostředí simulujícím kosmický prostor s postupně narůstající „nekonečností“ (zvětšující se vzdálenost od Země, ubývající vizuální referenční body). Měření bude zahrnovat hodnocení subjektivního prožitku (škála SUDS) před a po každém sezení, škála awe (AWE-SF) a vlastní krátký dotazník vnímání „space vastness“, případně také vybrané fyziologické proměnné. Primárním cílem je posoudit změnu subjektivní reakce mezi prvním a posledním sezením, vč. vztahu k míře úzkosti z otevřeného prostoru. Statistické postupy budou naplánovány se studentem společně.
Ověření využitelnosti Google Street View pro nácvik navigace v krizových situacích ve VR
Bachelor
Volné téma
Ověření využitelnosti Google Street View pro nácvik navigace v krizových situacích ve VR
Anotace:
Google Street View umožňuje předem prozkoumat reálné prostředí bez nutnosti jeho fyzické návštěvy a může tak představovat jednoduchý a snadno dostupný nástroj pro nácvik orientace v neznámém prostoru. Není však jasné, do jaké míry lze znalosti získané tímto způsobem využít při navigaci v imerzivním virtuálním prostředí a také v situaci zvýšeného stresu (např. časového tlaku). Cílem bakalářské práce bude ověřit využitelnost Google Street View pro pilotní nácvik navigace v potenciálně krizových situacích. Účastníci se nejprve seznámí s vybranou trasou pomocí Google Street View na obrazovce PC. Následně bude jejich schopnost orientace testována ve virtuální realitě, kde budou absolvovat navigační úkol v odpovídajícím prostředí. Tento výkon bude porovnán s trasou, se kterou se účastníci předem neseznámili. Další část studie může ověřovat, zda se efekt předchozího nácviku udrží také při navigaci pod časovým tlakem nebo v simulované krizové situaci. Práce může přispět k posouzení, zda lze běžně dostupné 360° mapy využít jako nástroj pro posílení orientace při použití únikové trasy.
Metody:
Práce bude mít experimentální charakter. Účastníci budou pomocí Google Street View nebo jiné dostupné 360° aplikace procházet a učit se jednu či více tras v předem vybraném neznámém prostředí. Následně bude jejich navigační výkon porovnán mezi předem nacvičenou a nenacvičenou trasou. Hodnocen bude např. počet navigačních chyb, volba trasy nebo subjektivní jistota při orientaci. Součástí experimentu může být také simulace časového limitu nebo zvukového alarmu. Před a po úkolu bude také sledován subjektivně vnímaný stres, případně bude využito jednoduché fyziologické měření. Konkrétní podoba experimentu, výběr prostředí i měřených proměnných budou upřesněny společně se studentem podle technických možností a realizovatelnosti studie.
Obhájené kvalifikační práce
| Název práce | Student | Akademický rok |
|---|---|---|
| Bio-Inspired Breathing in Virtual Reality: Effects of Large Mammal Breathing Rhythms on Physiological and Psychological Regulation | Žůrková Vendula | 2025/2026 |