Iva Holmerová

Demence významně ovlivňuje schopnost komunikace, což má přímý dopad na sociální interakce a mezilidské vztahy jedince, které jsou zásadní pro kvalitu života. Přístupy ke zlepšení komunikace v péči o osoby s demencí jsou často odvozeny od přístupu zaměřeného na člověka. Diplomová práce tyto přístupy představuje (reminiscenční terapie, validační teorie, Montessori přístup a další) a zaměřuje se na metody komunikace, které jednotlivé přístupy přináší. Empirická část práce zkoumá zkušenosti osob s demencí a jejich rodinných příslušníků s komunikačními bariérami, problémy a nedorozuměními. Cílem je identifikovat hlavní překážky v porozumění a oblasti, kde dochází k nejčastějšímu nepochopení. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů si práce klade za cíl ilustrovat konkrétní situace, kde lidé narazili na komunikační obtíže, a prokoumat faktory, které komunikaci usnadňují či ztěžují.

Táto práca sa zaoberá prevenciou a podporou duševného zdravia seniorov, ktorá je v kontexte starnutia populácie kľúčová k udržaniu kvality života aj vo vyššom veku. Cieľom mojej práce vo forme kvalitatívneho výskumu je prostredníctvom pološtruktúrovaných rozhovorov identifikovať príčiny nedostatočného využívania preventívnych programov duševného zdravia u seniorov a následne sa zamerať na možnosti, ako tieto bariéry odstrániť a tak motivovať starších ľudí k účasti na programoch.

Akutní zhoršení zdravotního stavu, pády a jiné urgentní situace zejména v domácím prostředí představují pro seniory riziko, které je třeba odhalit a neodkladně řešit a předejít tak závažným či dlouhodobým následkům, omezení soběstačnosti a potřeby péče. Tyto aspekty nabývají na významu zejména v souvislosti se stárnutím populace, proto se hledají možnosti, jak tyto situace řešit, tedy detekovat a zajistit adekvátní reakci. Nejjednodušší a nejčastěji užívanou možností jsou tzv. „wearables“ – nouzová tlačítka v náramcích, přívěscích, „hodinkách“ a podobně, které u sebe člověk stále má a jejichž prostřednictvím může přivolat pomoc. Tato zařízení mají různý stupeň podpory a propojení. Jejich užití u nás je relativně časté, ale dosud nebylo zmapováno, ani není zajišťováno systematicky, na rozdíl od některých jiných zemí, kde použití těchto zařízení je součástí běžné zdravotně sociální péče. Cílem práce bude zmapování situace nouzového volání pro seniory v České republice.

Práce se soustředí na problematiku postdiagnostické podpory, jejího významu a náplně. Mgr. Postdiagnostická podpora pacientů s demencí – situace v České republice i zahraničí. Postdiagnostická podpora (PDP) je považována za důležité východisko péče o pacienty s demencí. V současné době se jí proto mezinárodně věnuje značná pozornost a množí se důkazy o její účelnosti a účinnosti. Praxe u nás těmto skutečnostem zatím neodpovídá. Cílem práce bude na základě dostupné literatury vymezit tento pojem, formulovat definici postdiagnostické podpory relevantní situaci v České republice a poskytnout přehled o PDP v zahraničí.  Vytvořit východiska pro empirické šetření, a to jak z pohledu obsahového tak metodologického.  Formulovat vědecké otázky. Uskutečnit vlastní výzkum (předpokládáme kvalitativní výzkumnou strategii) a výsledky analyzovat a  a adekvátně prezentovat výsledky a diskutovat je ve světle současných poznatků. Výstupem by mělo být také  doporučení pro praxi – jak zajistit PDP pro pacienty s demencí.